Američtí vědci z Lékařské fakulty Pensylvánské univerzity pod vedením profesora Johna Richieho prozkoumali jídelníček a biomarkery krve více než 11 tisíců účastníků 3. národního průzkumu zdravotního stavu a stravy (NHANES III), který se pořádal v USA v letech 1988 až 1994, a zjistili, že lidé, kteří dávali přednost dietě s malým obsahem proteinů, měli nižší úrovně markérů kardiometabolických onemocnění.

„Po dlouhá desetiletí bylo známo, že diety s malým obsahem sírových aminokyselin mají kladný vliv na délku života zvířat,“ uvádějí se ve zprávě pro tisk slov profesora Richieho. „Tento výzkum poskytuje první epidemiologické údaje, které svědčí o tom, že nadměrná spotřeba sírových aminokyselin u lidí zvyšuje nebezpečí chronických chorob.“

Aminokyseliny jsou stavebními bloky bílkovin. Analýza se týkala jen sírových aminokyselin – methioninu a cysteinu. Vědci měřili v krvi účastníků po deseti až šestnáctihodinovém hladovění obsah takových biomarkerů, jako jsou cholesterol, triglyceridy, glukóza a insulin.

„Tyto biomarkery poukazují na individuální riziko onemocnění,“ říká Richie. „Jejich obsah se určuje dlouhodobými dietními zvyky člověka.“

Podle výpočtů dietologů pro uspokojení denní potřeby sírových aminokyselin stačí člověku o váze 60 kilogramů tyto potraviny: jeden krajíček chleba, půlka avokáda, jedno vejce, půl sklenice syrového zelí, šest rajčat cherry, 60 gramů kuřího prsíčka, šálek hnědé rýže, tři čtvrtiny šálku cukety, tři lžíce másla, šálek špenátu, středně velké jablko, pizza o průměru 20 centimetrů a lžíce mandlí. Průměrný Američan však spotřebuje skoro dvakrát více sírových aminokyselin, než je předpokládaná denní potřeba.

„Mnozí lidé ve Spojených státech dávají přednost jídelníčku bohatému na masné a mléčné výrobky,“ říká Xiang Gao, ředitel laboratoře epidemiologie stravy na Pensylvánské univerzitě a jeden z autorů studie. „Tyto potraviny obsahují více sírových aminokyselin, a proto není divu, že mnozí překročují průměrné normy.“

Autoři podotýkají, že pro oběhovou soustavu bude užitečné nahradit maso a mléčné výrobky částečně nebo úplně zeleninou a ovocem, které obsahují mnohem méně sírových aminokyselin, přitom ale zdůrazňují, že jejich výzkum není komplexní a nepotvrzuje celkovou prospěšnost vegetariánské diety pro organismus.

„Viděli jsme zjevné spojení mezi určitými dietními zvyky a vyšším obsahem biomarkerů krve, které vystavují člověka nebezpečí vývoje kardiometabolických onemocnění,“ řekl profesor Richie. „Jen dlouhodobý výzkum může ale potvrdit, jestli lidé z rizikové skupiny onemocní častěji.“