
V případě nutnosti mohou sankce být zavedeny v únoru nebo v březnu. Jak píší noviny, americký kongres je připraven zavést nové sankce, „pokud Rusko zkusí položit zbylé kilometry plynovodu“. Sankce budou směřovat proti evropským investorům projektu nebo „podle možnosti“ proti firmám přijímajícím plyn ruského plynovodu.
„My si jsme vědomi, že Američané se rozhodně chystají bránit Severnímu proudu 2,“ řekl v komentáři pro Handelsblatt zástupce společnosti Uniper, jedné ze společností, která projekt financovala. Přitom dodal, že nebude spekulovat o možných nových sankcích USA a dodal, že ve společnosti pozorně sledují rozvoj událostí.
Ve vládní koalici Německa americké plány ohledně možného zavedení nových sankcí ohodnotili negativně. „Děláme vše, aby projekt Severní proud 2 byl dokončen. Německo a Evropská unie nedovolí, aby Washington diktoval, jak vést energetickou politiku,“ řekl pro noviny představitel německé sociální demokracie (SPD) pro ekonomické otázky Bernd Westphal. Německé ministerstvo zahraničních věcí v novinách připomnělo, že po dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou o pokračování dopravy plynu Severní proud 2 již nemůže představovat hrozbu pro tranzit plynu přes Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump 20. prosince podepsal obranný rozpočet na rok 2020. V něm se počítá se sankcemi proti plynovodu Severní proud 2 a Turecký proud. USA požadovaly od společností provádějících stavbu, aby ji zastavily. Švýcarská společnosti Allseas prakticky okamžitě oznámila zastavení stavby plynovodu.
Jedním z nejaktivnějších odpůrců nového plynovodu Severní proud 2 je Polsko. To ale podle odborníků hrozí tím, že se země stane naopak velmi závislá na USA a jejich plynu, který je dražší než ruský, což ve výsledku může ohrozit konkurenceschopnost polského průmyslu.