„Máme veliké obavy, že parametry právního státu berou za své v Polsku,“ sdělil a Jourová s tím, že za jeden z takových parametrů označila nezávislost fungovaní soudů a soudců.

Podle Jourové jsou v současné době polští soudci pod velkým tlakem, a za to může legislativa, která soudce dostavá pod disciplinární řízení, která nevyhovují parametrům právního státu a vyhrožují nezávislému jednání zástupců soudní moci.

 „Polská justice je dnes mnohými, nejenom Evropskou komisí, viděna jako zasažená politickým vlivem, který je velice neblahým důsledkem té reformy,“ řekla.

Místopředsedkyně EK poznamenala, že uznává právo Polska provádět reformy justice, avšak země v tom došla daleko, myslí si. V případě pokračování polských úřadů v prosazování svého dnešního přístupu k reformě nevylučuje ani protiopatření ze strany Bruselu. Jde například o možné svázání evropských dotací.

Kritika ze strany PACE

28. ledna Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) schválilo rezoluci, v níž kritizovalo polské úřady kvůli justiční reformě v zemi. Uvádí se, že reforma dělá polský soudní systém zranitelným před zásahem a kontrolou moci výkonné.  Rezoluce rovněž vyzvala Varšavu ke zrevidování a upravení balíku reforem v souvislosti s rekomendací Rady Evropy. Dokument také poznamenává, že jde o otázku, která má vliv na celou Evropu, a proto nemůže být brána jako pouze vnitřní záležitost Polska.

Justiční reforma v Polsku. Brusel vs. Varšava

Justiční reformy v Polsku začala prosazovat strana Právo a spravedlnost po vítězství ve volbách roku 2015. Během posledních let byly provedeny rozsáhlé změny v polské legislativě, které narazí na kritiku jak uvnitř Polska, tak i mimo zemi. Vládnoucí straně se vyčítá, že se snaží podřídit soudní systém Polska a omezit jeho nezávislost.

Kritice tak čelí 13 zákonů, mezi nimiž je i povolení ministru spravedlnosti jmenovat hlavního soudce země, právo polského parlamentu volit členy Národní soudní rady (pozn. navrhuje soudce do Nejvyššího soudu země) a zákon o Nejvyšším soudě, který povoluje prezidentovi prodloužit mandát soudců po dosažení důchodového věku, který byl snížen ze 70 na 65 let.

Evropská komise zastává názor, že kroky polských úřadů porušují ustanovení smlouvy o EU, a obrátila se na Soudní dvůr EU se žádostí o dočasné pozastavení polské reformy. V polském Nejvyšším soudě však poznamenávali, že bránění v prosazování reforem může vést k vystoupení země z EU.