Velká Británie úředně opustila v pátek večer Evropskou unii, čímž ukončila proces trvající 3,5 roku. Po brexitu bylo zahájeno přechodné období, jež má trvat do konce roku 2020. Za tuto dobu se má Londýn domluvit s EU a dalšími státy na formátech spolupráce ve všech sférách.

„Unie bude menší co do počtu obyvatelstva, ekonomického potenciálu, vojenské síly a vlivu ve světě. Otázka spočívá v tom, jakou úlohu bude hrát Polsko po vystoupení Velké Británie,“ řekl Czaputowicz.

Má za to, že návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po brexitu v Polsku začínající v pondělí je rovněž symbolická proto, že svědčí o tom, že Polsko je stát, který může obsadit místo Velké Británie.

„Myslím, že úloha Polska v unii bude stále větší, i když to již nebude stejná unie,“ dodal ministr.

Rozšíření EU?

Rozšíření Evropské unie po vystoupení Velké Británie nebude v nejbližším desetiletí reálné, prohlásil dříve poslanec Spolkového sněmu za pravicovou stranu Alternativa pro Německo Anton Friesen.

„Diskuse o rozšíření EU byly již dávno nahrazeny zjevným skepticismem, bylo to již před brexitem. Brexit to v každém případě posunul ještě dál. Proto si myslím, že v příštím desetiletí ke zjevnému rozšíření nedojde, dá se to prakticky vyloučit minimálně na deset let, týká se to nejen Ukrajiny, ale také dalších zemí, například ze západního Balkánu. V nejlepším případě dojde ke konsolidaci EU, to v nejlepším případě, může to být také další proces rozpadu, avšak rozšíření považuji na nereálnou variantu,“ prohlásil Friesen v komentáři pro Sputnik.

Podle jeho názoru nemožnost rozšíření souvisí se strukturním problémem EU, který začal právě rozšířením na Východ.

„Po každé vlně asociace nových států se EU stala více různorodou z hlediska úrovně ekonomického rozvoje. Následkem toho bylo, že se velký počet migrantů z východoevropských zemí přistěhoval do jiných států, včetně Velké Británie a Německa, což na jednu stranu způsobilo problémy v zaměstnanosti, kriminalitě, a na druhou nové rozdělení prostředků,“ řekl Friesen.

Má za to, že v důsledku toho některé země, jako Francie, východní Německo, „měly nebo mají ztráty, ale jiné, jako třeba Polsko a další, naopak jen získaly“.

„S každou fází rozšíření vznikalo kvůli tomu stále více rozporů. Podle mého názoru nebyly takové státy jako Rumunsko a Bulharsko vůbec připraveny na vstup do EU jak z hlediska ekonomických ukazatelů, tak podle kritérií právního státu. Bylo to nesprávné rozhodnutí, které způsobilo velké problémy například v Bulharsku, kde mají nedostatek pracovní síly, která se stěhuje do západních zemí,“ dodal Friesen.

Poslanec také poznamenal, že Velká Británie zůstala důležitým partnerem Evropské unie. „Potřebujeme dvoustranné smlouvy s Velkou Británií, jako to dělají jiné státy, například Austrálie a USA. Velká Británie je pro nás velmi důležitá také z ekonomického hlediska, a rovněž z bezpečnostního, zejména v rámci NATO. Myslím, že země EU budou koordinovat své aktivity s Velkou Británií jak ve vojenské, tak v bezpečnostní sféře,“ vysvětlil.