„Případ sankcí vůči Luisi Parrovi a poslancům Národního shromáždění Venezuely, kteří ho podpořili, je jistým způsobem příznačný. Poslanci opoziční vůči vládě byli ‚potrestáni‘ jenom za jejich právo vyslovit svoji vůli a hlasovat v souladu s přesvědčením, a nikoli tak, jak si to přejí radikálové a jejich washingtonští ochránci. Je to takový ‚nejsilnější‘ výklad demokracie!“ poznamenal diplomat.

Rok po zahájení masových protestů ve Venezuele se dá „konstatovat ztroskotání plánů blitzkriegu“, zdůraznil Ščetinin. Uvědomují si to také v USA, dodal.

„Zdá se nám, že si krach ‚blitzkriegu‘ uvědomují také ve Washingtonu. Všimli jsme si jistých změn v rétorice zástupců americké administrativy ohledně Venezuely. Například v prohlášení ministra zahraničí Mika Pompea z 9. ledna je potvrzeno zřeknutí se použití síly a nevylučuje se možnost jednání s vládou Nicoláse Madura.

Jsou to správná slova, jenže potřebují potvrzení skutky. Zatím je to naopak: Jižní velení USA zorganizovalo spolu s Kolumbií vojenské cvičení na území této země.

„Vidíme tedy, že teze o ‚všech možnostech na stole‘ je pořád aktuální,“ vysvětlil Ščetinin.

Ministerstvo financí USA dříve informovalo, že doplnilo seznam sankcí proti Venezuele o sedm občanů této země, včetně známých parlamentních poslanců, mezi nimiž je Luis Parra zvolený na post předsedy venezuelského parlamentu místo opozičního vůdce Juana Guaidóa, který se nelegitimně prohlásil za dočasného prezidenta státu.

21. ledna 2019 ve Venezuele vypukly masové protesty proti prezidentu Nicolási Madurovi, brzy poté, co složil přísahu. Předseda Národního shromáždění, v němž měla opozice většinu, Juan Guaidó se nelegitimně prohlásil za dočasného prezidenta. Řada zemí v čele s USA ho uznala. Maduro nazval Guaidóa loutkou USA. Rusko, Čína, Turecko a řada dalších zemí podpořily Madura jako legitimního prezidenta. Moskva označila „prezidentský status“ Guaidóa za neexistující.