
„Případ sankcí vůči Luisi Parrovi a poslancům Národního shromáždění Venezuely, kteří ho podpořili, je jistým způsobem příznačný. Poslanci opoziční vůči vládě byli ‚potrestáni‘ jenom za jejich právo vyslovit svoji vůli a hlasovat v souladu s přesvědčením, a nikoli tak, jak si to přejí radikálové a jejich washingtonští ochránci. Je to takový ‚nejsilnější‘ výklad demokracie!“ poznamenal diplomat.
„Zdá se nám, že si krach ‚blitzkriegu‘ uvědomují také ve Washingtonu. Všimli jsme si jistých změn v rétorice zástupců americké administrativy ohledně Venezuely. Například v prohlášení ministra zahraničí Mika Pompea z 9. ledna je potvrzeno zřeknutí se použití síly a nevylučuje se možnost jednání s vládou Nicoláse Madura.
Jsou to správná slova, jenže potřebují potvrzení skutky. Zatím je to naopak: Jižní velení USA zorganizovalo spolu s Kolumbií vojenské cvičení na území této země.
„Vidíme tedy, že teze o ‚všech možnostech na stole‘ je pořád aktuální,“ vysvětlil Ščetinin.
21. ledna 2019 ve Venezuele vypukly masové protesty proti prezidentu Nicolási Madurovi, brzy poté, co složil přísahu. Předseda Národního shromáždění, v němž měla opozice většinu, Juan Guaidó se nelegitimně prohlásil za dočasného prezidenta. Řada zemí v čele s USA ho uznala. Maduro nazval Guaidóa loutkou USA. Rusko, Čína, Turecko a řada dalších zemí podpořily Madura jako legitimního prezidenta. Moskva označila „prezidentský status“ Guaidóa za neexistující.