Konference se konala včera, v úterý 28. ledna. Vondra na Facebooku uvedl, že by měla připomínat, „jak počátek moderních imperiálních ambicí Ruska začal brutální válkou v Čečensku“, Svůj příspěvek pak začal přehledem „ruské propagandy“ posledních měsíců.

„Drzost ruské propagandy poslední dobou roste. My jsme to pocítili, když tamní MZV komentovalo rozhodnutí našeho parlamentu zařadit 21.8. mezi významné dny. Ještě víc si Kreml troufá na Poláky. Jednou je viní z

rozpoutání druhé světové války, jindy jim málem přisuzuje podíl na holokaustu. Na druhé straně chybí jakákoli sebereflexe, ať už za počiny Ruska, nebo dokonce SSSR...“ napsal.

Poté připomenul několik účastníků konference, mezi nimiž zmínil Achmeda Zakajeva, kterého označil za bývalého premiéra.

Následně k příspěvku přidal i fotografie. Po několika komentářích ale omezil možnost komentovat svůj příspěvek.

Případ Achmeda Zakajeva

Achmed Zakajev je brigádní generál samozvané mezinárodně neuznané Čečenské republiky Ičkerie (ČRI), bývalý ministr kultury, ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády ČRI, šéf tzv. vlády Ičkerie.

V roce 2002 Generální prokuratura Ruské federace obvinila Zakajeva z toho, že v letech 1991 až 2001 vytvořil zločineckou skupinu, jejíž počet bojovníků se pohyboval od 300 do 1 500, a také ze zločinů teroristické povahy a obecných trestných činů.

Dne 30. října 2002 byl Zakajev zadržen v Dánsku, a to na žádost Ruské federace o vydání zločince. Ruský generální prokurátor předal dne 5. listopadu dánskému ministrovi spravedlnosti další materiály. Podle nich Zakajev v době, kdy se k moci dostal Džochar Dudajev, vytvořil ozbrojený gang s názvem „Jihozápadní fronta“, v jehož vedení spáchal následující zločiny:

• V říjnu roku 1995, v okrese Urus-Martan, zajal Zakajevův gang dva pracovníky státního zastupitelství, kteří prováděli vyšetřovací akce. Jen zásah vedoucího jedné z obcí zabránil tomu, aby zločinci pracovníky státního zastupitelství zastřelili.


• V prosinci roku 1995 Zakajevův gang v okrese Urus-Martan obsadil několik administrativních budov a během dvou týdnů terorizoval místní obyvatele. Během této teroristické akce byla zastřelena asi desítka civilistů.


• V lednu roku 1996 zajali Zakajevovi ozbrojenci dva kněze, kteří byli později zastřeleni.


• V březnu roku 1996 v Grozném bandité Zakajeva obsadili okresní velitelství. Bylo zastřeleno více než deset zaměstnanců daného velitelství.


• V srpnu roku 1996 přepadl Zakajevův gang vlakové nádraží v Grozném. Při akci bylo zabito a zraněno asi 300 policistů hlídajících budovu stanice.


• Později spáchal Zakajevův gang v okrese Urus-Martan v Čečensku řadu dalších zločinů a teroristických činů, při nichž zahynuli civilisté. Mezi mrtvými a zraněnými byly i těhotné ženy.


• Ve sklepě domu Zakajeva bylo navíc nalezeno vězení, v němž se nacházeli jak zranění, tak i zabití vojáci a pracovníci orgánů činných v trestním řízení. Zločinci prodávali raněné a těla zavražděných osob jejich příbuzným.

Důkazy o těchto zločinech, které poskytla ruská strana, ale dánská strana považovala za nedostatečné.

Dne 3. prosince tak dánské ministerstvo spravedlnosti rozhodlo o zamítnutí vydání zločince.

Následně, dne 5. prosince 2002 Zakajev dorazil do Velké Británie, kde byl rovněž na stejnou žádost Ruské federace zadržen. Byl však propuštěn na kauci bez práva opustit zemi.

Dne 30. ledna 2003 podepsal šéf britského ministerstva vnitra nařízení o zahájení procesu vydání Zakajeva, což poskytlo základ pro přezkoumání případu vydání zločince soudní cestou.

V době od 9. do 12. června 2003 se u londýnského magistrátního soudu konalo hlavní líčení v kauze vydání Zakajeva. Důkazy byly podpořeny novými materiály (kromě těch, které byly předány ještě v roce 2002 dánské straně). Během jednání proběhly výslechy svědků z Ruské federace a Velké Británie.

Dne 13. listopadu 2003 vydal londýnský magistrátní soud rozhodnutí, kterým odmítl vydat Zakajeva ruské straně. U soudu se ukázalo, že většina obvinění proti Zakajevovi byla vykonstruovaná, a že zájem Ruské federace o vydání Zakajeva byl podnícen politickými motivy.

Dne 28. listopadu 2003 britské ministerstvo vnitra oznámilo, že Zakajevovi udělí politický azyl.

V říjnu roku 2005 se ruská strana opět pokusila dosáhnout vydání Zakajeva. Stalo se tak poté, co dotyčný veřejně uvítal pokus o obsazení hlavního města Kabardsko-Balkarska – Naľčika, čečenskými ozbrojenci. Rusko se v této souvislosti znovu obrátilo na britské ministerstvo zahraničí, obvinilo Zakajeva z podněcování terorismu a považovalo to za porušení protiteroristických rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Nejdříve zadržení, poté role ruského důstojníka

V září roku 2010 bylo oznámeno, že se na předměstí hlavního města Polska bude konat světový kongres čečenských občanů, organizovaný samozvanou vládou Ičkerie. Ruský velvyslanec v Polsku Alexander Alexejev v komentáři k této zprávě řekl, že Rusko bude požadovat vydání Zakajeva, pokud do Varšavy dorazí. Ve stejném měsíci byl Zakajev zadržen polskou policií. Varšavský soud však polskému státnímu zastupitelství jeho zatčení odmítl: své rozhodnutí soud zdůvodnil tím, že Zakajev má ve Velké Británii status uprchlíka.

Dne 20. září 2019 proběhla premiéra polského filmu Legiony, který byl prohlášen za válečný epos. Film režiséra Dariusze Gajewského vypráví o polských jednotkách, vytvořených Józefem Piłsudskim, které bojovaly proti Rusku na straně Rakouska-Uherska během 1. světové války.

Menší roli dělostřelce ve filmu dostal i Achmed Zakajev. Dokonce v něm pronesl i pár slov, kdy dává příkaz „Palba!“. Můžeme to zhlédnout i v traileru filmu.