
„Prezident Ukrajiny se ztotožnil s extrémně chybným, podle našeho názoru, pohledem polského vedení, (...) který je urážející pro desítky milionů Rusů a občanů zemí SNS, jejichž rodiče, dědové či příbuzní položili život za osvobození Evropy, včetně Polska, od fašismu,“ uvedl mluvčí ruského lídra Dmitrij Peskov.
Peskov rovněž poznamenal, že Kreml považuje tento postoj za urážlivý vůči „vzpomínce na vlastní dědy“.
Připomeňme, že v poslední době obecně platí, že bilaterální vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou daleko od normalizace, a to navzdory určité pozitivní dynamice v komunikaci mezi oběma prezidenty.
Zelenskyj v předvečer své návštěvy Polska, přiřekl Sovětskému svazu vinu za vypuknutí druhé světové války. Stalo se tak zanedlouho poté, co tak učinil i polský prezident Andrzej Duda.
Nedávno jsme informovali o tom, že Polsko nepozvalo Vladimira Putina na památkové akce. Tehdy o tom informoval jeho tiskový mluvčí Dmirij Peskov.
Ten upřesnil, že Rusko bude zastupovat velvyslanec. Diplomatickou misi ve Varšavě vedl Sergej Andrejev. K účasti na akcích v Osvětimi přišlo asi 200 bývalých vězňů koncentračního táboru a delegace z více než 50 zemí.
Toto výročí je nejen připomínkou nelidské genocidy vůči lidem různých národností spáchané nacisty a jejich pomahači v letech 2. světové války, ale také varováním před rizikem vzniku nových zárodků šovinismu a xenofobie spolu s pokusy řady zemí zrevidovat výsledky této války a ospravedlnit vrahy a zločince.
Tragická historie Osvětimi začala v roce 1940, když v malém starém městečku v blízkosti Krakova byla na místě bývalých kasáren zahájena výstavba obrovského koncentračního tábora. Osvětim dostal za okupace německý název Auschwitz, který se také stal názvem táboru, Konzentrationslager Auschwitz. První vlaková souprava s polskými politickými vězni dorazila do tábora 14. června 1940. Tento den je považován za datum zahájení historie táboru.
Mechanismus smrti byl vypracován nacisty velmi podrobně. Každý den dorazilo do Osvětimi z celé okupované Evropy asi 10 vlaků s lidmi. Každá souprava měla 40-50 vagonů, v každém bylo 50-100 lidí. Nehledě na teror v koncentráku tam působila polská, a od roku 1943 mezinárodní odbojová organizace. Boj vězňů v táboru spočíval hlavně v záchraně svých druhů před smrtí.
Koncem roku 1944, před příchodem Rudé armády, začali nacisté likvidovat stopy po svých zločinech: pálili dokumenty, vyhodili do povětří nebo demontovali některé objekty. 17. - 21. ledna 1945 byli vězňové, kteří měli síly chodit, evakuováni do Třetí říše. 27. ledna 1945 sovětští vojáci osvobodili asi sedm tisíc vězňů, z nichž většina byla nemocná nebo velmi tělesně vyčerpána.
Osvětim byl jedním z největších a nejdéle existujícím nacistickým likvidačním táborem, proto se stal jedním z hlavních symbolů holokaustu. V Osvětimi bylo v letech 1941-1945 zavražděno asi 1,4 milionu lidí, z toho asi 1,1 milionu tvořili Židé. V roce 1947 bylo na místě bývalého nacistického koncentračního tábora zřízeno muzeum. V roce 1979 byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.