Hokejový trenér se zabýval otázkou vyrovnání se s komunismem. Podle jeho slov bychom se měli zabývat spíše takovým životem, který žijeme nyní.

„Ale musím říct, že když vidím a slyším třeba některé poslance v našem Parlamentu, kterým je nějakých těch 35 nebo 40 let, jak mají ve všem z té historie úplně jasno, tak jim tu jejich jistotu až závidím. Byl jsi disident, nebo stranický funkcionář? A, nebo B, ale nic mezi tím!“ rozzlobil se Vůjtek.

Dodal, že tyto osoby v té době nežili, tudíž nemohou dnes nikomu vyčítat, že byl členem komunistické strany.

„Já fakt obdivuju tu drzost těch mladých, kteří to nezažili, že si vůbec dovolí o tom takhle mluvit a někoho soudit!“ sdělil.

Na otázku, zda má nyní smysl stavět před soud Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala, má trenér jasnou odpověď. Dle jeho mínění je nutné si především uvědomit, že žijeme v jiné společnosti, od té doby totiž uplynulo již 30 let. Vysvětlil, že nechápe, proč bychom se měli nyní zaobírat tím, co bylo před 40 či 50 lety. „To bychom takhle mohli postupovat dál a rovnou dojít i do druhé světové války a pak třeba až do první... no, je to prostě nesmysl,“ myslí si Vůjtek.

Klidné období

Hokejový trenér dalé sdělil svůj pohled na éru komunismu. Podle jeho slov to bylo relativně klidné období, kdy se mohl soustředit na svoji práci. Dodal však, že to nebylo zadarmo.

„Já jsem nebyl žádný oportunista nebo disident, takže jsem se musel starat opravdu jenom o ten sport a nemohl jsem se na druhé straně starat o cokoliv jiného. Jinak bychom ten hokej zkrátka hrát nemohli,“ vysvětlil.

Sám sebe Vůjtek neoznačil za „žádného hrdinu“. Uvedl, že si zvolil cestu realizace ve sportu. „(…) Zvolil jsem si tu cestu realizovat se ve sportu, nikoho jsem neudával a nikomu jsem neublížil. Po pravdě, já jsem kolikrát ani pořádně nevěděl, kdo je zrovna generální tajemník, mě fakt zajímala jenom ta práce,“ dodal.

Souboje se SSSR

Hokejový trenér zavzpomínal také na legendární souboje se Sovětským svazem. Vůjtek zmínil, že po zápase neměli problém jít čeští hokejisté na pivo s ruskými hráči, jelikož když se uvolnili a zjistili, že je nikdo nesleduje, byli „v pohodě“.

„A já jsem pak navíc všechny ty hvězdy zažil v Rusku už jako trenéry a funkcionáře a nikdy jsem s nimi neměl žádný problém. Naopak, měli jsme velmi přátelské vztahy,“ vzpomínal trenér.

Sám Vůjtek strávil v Rusku šest let jako trenér. Uvedl, že duch z éry tehdejšího Sovětského svazu byl znát v zemi především v kritice. Zavzpomínal na to, že se tehdy nejvíce kritizovali Larionov a Fetisov či trenér CSKA Moskva a sovětské hokejové reprezentace Viktor Tichonov. Dle Vůjtkových slov kritizovali trenéra za jeho zbytečnou tvrdost a krutost.

„Tak to tak prostě bylo, ano, ta doba si to žádala, ten režim to chtěl, ale podívejte se taky na to, jaké měli ti Sověti výsledky! Tichonov byl asi nejúspěšnější trenér na světě,“ poznamenal Vůjtek.

Výchova v Rusku

V rozhovoru byla zmíněna i jména ruských hráčů, jako Ovečkin, Panarin, Malkin či Kučerov. Trenér Vůjtek uvedl, že legendární báze z Ruska nezmizely, naopak fungují pořád, jsou pouze na jiné úrovni. Podle Vůjtkových slov je na tom postavený celý systém výchovy v Rusku. Sdělil, že to jde také i s trochou volnosti, ačkoliv připustil, že v prvních letech po rozpadu SSSR hráči často nevěděli, co mají s takovou volností dělat. Dodal, že nyní se s tím však již všichni srovnali.

V rozhovoru se dotkli také mladé generace hokejistů. Juniorské výsledky mají stabilně nepříliš dobré výsledky. Podle Vůjtka spočívá problém v tom, že se zmenčila členská základna, což znamená, že je zde menší výběr hokejistů. Vůjtek dodal, že výběr je ještě o to menší, že hráči odcházejí do ciziny. Podle názoru českého trenéra potřebují hrát mladí hokejisté těžká, náročná a vyrovnaná utkání, kde se bojuje o každý puk. Jak dodal, jedině na tom mohou vyrůst.