Peskov upřesnil, že Rusko bude zastupovat velvyslanec. Diplomatickou misi ve Varšavě dnes vede Sergej Andrejev.

K účasti na akcích v Osvětimi přišlo asi 200 bývalých vězňů koncentračního táboru a delegace z více než 50 zemí.

Osvobození „továrny na smrt“ sovětskou armádou

V pondělí uplynulo 75 let ode dne osvobození sovětskými vojáky táboru smrti Osvětim.

Toto výročí je nejen připomínkou nelidské genocidy vůči lidem různých národností spáchané nacisty a jejich pomahači v letech 2. světové války, ale také varováním před rizikem vzniku nových zárodků šovinismu a xenofobie spolu s pokusy řady zemí zrevidovat výsledky této války a ospravedlnit vrahy a zločince.

Tragická historie Osvětimi začala v roce 1940, když v malém starém městečku v blízkosti Krakova byla na místě bývalých kasáren zahájena výstavba obrovského koncentračního tábora. Osvětim dostal za okupace německý název Auschwitz, který se také stal názvem táboru, Konzentrationslager Auschwitz. První vlaková souprava s polskými politickými vězni dorazila do tábora 14. června 1940. Tento den je považován za datum zahájení historie táboru.

Mechanismus smrti byl vypracován nacisty velmi podrobně. Každý den dorazilo do Osvětimi z celé okupované Evropy asi 10 vlaků s lidmi. Každá souprava měla 40-50 vagonů, v každém bylo 50-100 lidí. Nehledě na teror v koncentráku tam působila polská, a od roku 1943 mezinárodní odbojová organizace. Boj vězňů v táboru spočíval hlavně v záchraně svých druhů před smrtí.

Koncem roku 1944, před příchodem Rudé armády, začali nacisté likvidovat stopy po svých zločinech: pálili dokumenty, vyhodili do povětří nebo demontovali některé objekty. 17. - 21. ledna 1945 byli vězňové, kteří měli síly chodit, evakuováni do Třetí říše. 27. ledna 1945 sovětští vojáci osvobodili asi sedm tisíc vězňů, z nichž většina byla nemocná nebo velmi tělesně vyčerpána.

Osvětim byl jedním z největších a nejdéle existujícím nacistickým likvidačním táborem, proto se stal jedním z hlavních symbolů holokaustu. V Osvětimi bylo v letech 1941-1945 zavražděno asi 1,4 milionu lidí, z toho asi 1,1 milionu tvořili Židé. V roce 1947 bylo na místě bývalého nacistického koncentračního tábora zřízeno muzeum. V roce 1979 byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO