
Střela BrahMos je společný rusko-indický projekt, který se dá označit za jeden z nejúspěšnějších příkladů světové vojensko-technické spolupráce. Tento výrobek je analogem ruské střely Onyx, kterou vyrábí společný rusko-indický podnik BrahMos Aerospace Pvt. Ltd s použitím indických modulů a komponent.
Tato střela byla stejně jako Onyx od začátku projektována jako univerzální podle typů a odpalovacích zařízení: pro lodě, ponorky, pozemní a letecké raketové systémy. Testování střel BrahMos bylo zahájeno v roce 2001 a v lednu 2004 byla spuštěna jejich sériová výroba. Část dílů se vyrábí v ruských podnicích. V Indii probíhá finální montáž, vyrábějí tu odpalovací rampy a také vlastní ovládací systém a originální software.
BrahMos je nadzvuková okřídlená střela. Je to poměrně velký výrobek o hmotnosti asi 3 tuny. Její dolet činí 290 km, což je v souladu s mezinárodními omezeními na export raketových technologií. Rovněž probíhají práce na ryze indické variantě střely o doletu 400 km.
Původně byla střela BrahMos zamýšlena jako protilodní s radiolokační samonaváděcí hlavicí. Během vývoje a zdokonalení naváděcího systému konstruktéři pochopili, že se střela dá použít jak proti pozemním radiokontrastním cílům, tak proti jednotlivým budovám, mostům, anténám velkých radiolokátorů. Vznikla tak dokonalejší varianta univerzální střely.
BrahMos má průbojnou protipancéřovou kumulativní bojovou hlavici o hmotnosti do 300 kg. Jedna střela dokáže při zásahu poslat ke dnu prakticky jakoukoli moderní loď jakékoli třídy „před torpédoborcem“. Za účelem spolehlivějšího zásahu a proti větším lodím se dá nasadit současně několik střel. BrahMos se dá samozřejmě sestřelit, stejně jako jakákoli protilodní střela, jenže je to velmi složitý terč pro protileteckou obranu. V konečné etapě letu se střela pohybuje k cíli v malé výšce rychlostí 2,8 násobku zvuku, což je mnohonásobně více než mají obyčejné protilodní střely.
Dospět k tomuto závěru se dá podle toho, že BrahMos určitě předčí francouzské Exocet, s jejichž pomocí Argentina potopila a poškodila britské torpédoborce za Falklandské války v roce 1982.
Střela BrahMos pro umístění na lodích byla přijata indickým námořnictvím do výzbroje v roce 2006. Probíhá rovněž testování vzorků střely pro ponorky. V roce 2007 začali také dodávat pozemní raketové systém indické pobřežní stráži.
Pozemní varianta systému pobřežní obrany byla mimochodem vyprojektována s unikátní odpalovací rampou na podvozku české značky Tatra, kterou Indie vyrábí v licenci. Tato modifikace dokáže pojmout tři střely Brahmos.
V roce 2007 byla také zahájena práce na letecké variantě střely BrahMos pro víceúčelovou stíhačku Su-30 MKI. Po deseti letech se konal první úspěšný test. Tato varianta BrahMos váží o 500 kg méně než její námořní sestra, ale nosný letoun stejně dokáže pojmout pouze jednu takovou střelu. Probíhaly práce na variantě závěsu několika střel BrahMos pro těžká námořní hlídková letadla Tu-142 indického válečného letectva, avšak tyto plány se neuskutečnily, poněvadž tento model byl v Indii před pár lety vyřazen z výzbroje.
Dnes, když máme střely BrahMos pro letouny, se dá mluvit o vývoji raketového systému o doletu přes 1 000 km (nositel plus samotná střela). S ohledem na to, že Indie má jaderné zbraně, a také na to, že kapacity střely BrahMos technicky dovolují umístit také jadernou hlavici, se dá rovněž mluvit o perspektivách vývoje unikátního raketového systému pro jaderné zdržování, který umožní zasáhnout cíle na území sousedních států, s kterými může vypuknout vojenský konflikt.
Zvlášť zdůrazníme, že zatím nejsou žádné informace o práci na jaderné variantě střely BrahMos, je to pouhý předpoklad na základě kapacit této střely.
Střely BrahMos mají velký exportní potenciál a Indie je aktivně prosazuje na trhu. Na jaře 2020 má být uzavřena první dohoda o dodávce těchto střel. Jméno kupce Indie neodhalila, avšak můžeme předpokládat, že jde buď o Indonésii, anebo jednu z latinskoamerických zemí. Kapacity společné rusko-indické výroby byly podle stavu na rok 2010 odhadovány na 200 kusů ročně, což je víc než dost nejen pro Indii, ale také pro dodávky jiným zemím. Není ale moc pravděpodobné, že se BrahMosy objeví v státech nepřátelských vůči Rusku.
BrahMos je výborný příklad spolupráce dvou zemí v oblasti vysokých technologií. V tomto smyslu je daná střela neméně příznačným projektem, než například „mezinárodní stíhačka“ F-35, jejíhož vývoje se zúčastnilo několik států.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.