Podle ministra existovala naděje na to, že se Rusko stane součástí „společnosti se západními hodnotami“, avšak Moskva se vydala vlastní cestou.

„Když na to přijde řeč, vždy rád cituji federálního prezidenta Německa Franka-Waltera Steinmeiera. Řekl, že v dlouhodobé perspektivě je stabilita a bezpečnost v Evropě možná pouze společně s Ruskem, ale nikoli v konfrontaci s ním,“ poznamenal Schalllenberg.

Dodal, že se Rakousko vždy snažilo mít otevřené kanály pro dialog. „Vzájemné mlčení ještě nikdy nebylo pro nikoho prospěšné,“ prohlásil diplomat a poukázal na to, že dialog neznamená zřeknutí se vlastních hodnot.

Nová rakouská vláda zveřejnila předtím pracovní program, ve kterém se mluví o pokračování kursu na zmírnění protiruských sankcí. Praví se tam také, že vláda hodlá rozvíjet rusko-rakouské veřejné fórum Sočský dialog.

Nepředvídatelné USA

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zkritizoval na začátku ledna v projevu k Národní radě politiku USA.

„V současné době probíhají různé změny. Mění se poměr sil ve světě. USA jsou i nadále nejsilnější vojenský a ekonomický světový stát, avšak pro nás jsou dnes méně předvídatelným partnerem,“ vysvětlil.

Kancléř poznamenal, že Čína také dosáhla pokroku ve vojenské a ekonomické sféře, ale na základě zcela jiných hodnot a vnímání státnosti.

„Také Rusko, náš největší soused na východě, je znovu ve fázi, kdy se napětí mezi Evropou a Ruskem nezmírnilo, ale spíše se ještě víc vyhrotilo,“ dodal Kurz.

Evropskou unii nazval „nanejvýš úspěšným projektem“, který ale v mezinárodních otázkách „nejedná příliš rozhodně a není stoprocentně akceschopný“.

Tato Kurzova prohlášení následovala poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil v projevu na mítinku v Ohiu, že USA chrání Evropu před Ruskem.

Zkritizoval rovněž partnery z NATO za snížení výdajů na obranu a označil evropské členy Aliance za „neplátce“. Trump si postěžoval, že tyto země „pocítili vůči němu odpor“ za požadavek zaplatit, na rozdíl od exprezidenta Baracka Obamy, který podobné požadavky nevyslovoval.