Bašta začal s připomenutím spisovatelů, kterým se podařilo ve svých knihách popsat události podobné těm, co se staly v budoucnu. Tak například zmiňuje Ondřeje Neffa a jeho román „Tma“ z roku 1998, kde autor popisuje následky zmizení elektřiny.

„Výraznou postavou knihy je pubertální dívenka trpící Downovým syndromem. Pro své sadistické sklony a snadnou manipulovatelnost se stane královnou, jíž se všichni klaní. Podobnost s Gretou Thunberg vyděsila i autora, jak se svěřil v rozhovoru pro noviny (PL 22. 1. 2020),“ píše Bašta.

Dále upozorňuje na to, že se v roce 2012 stejnému tématu věnoval i rakouský spisovatel Marc Elsberg. Jde o román „Blackout: Zítra bude pozdě“.

„Autor velice realisticky popisuje všechny důsledky katastrofy, kterou způsobila akce ideologicky motivované skupiny ekologických antiglobalistů (nápadně podobná organizaci Extinction Rebellion). Protože jde o literární fikci, v knize nakonec všechno dobře dopadne, spiklencům se nepodaří dotáhnout své záměry až do konce. Sice zemře pár milionů lidí, ale elektrárny se zase rozeběhnou a (Evropská; pozn. red.) Unie začne napravovat vzniklé škody,“ sdělil.

Bašta v této souvislostí zmiňuje, že se obává méně optimistických následků iniciativy tzv. evropského zeleného údělu (který v prosinci představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová).

„Žádná sebedůmyslnější sabotáž nemůže napáchat tolik nevratných škod jako nekvalifikovaná rozhodnutí úředníků ustupujících tlaku zelených fanatiků. Z logiky politiky vyplývá, že snaha o to, aby byla uhlíková neutralita dosažena co nejdříve, poroste. Zase budeme plnit pětiletku za dva či tři roky. Přijde-li potom blackout, nepůjde napravit,“ komentoval Bašta.

„Sociální důsledky bezuhlíkové energetiky v kombinaci s přistěhovaleckou politikou EU povedou k tomu, že náš dům bude hořet. To v občanských válkách bývá obvyklý jev,“ uzavřel.

Zelený úděl

Zelený úděl je iniciativou Evropské komise, která byla představena v prosinci roku 2019. Předpokládá se reformování hospodářství, energetiky a dopravy, které by měly odpovídat novým ekologickým požadavkům a stát se uhlíkově neutrálními. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se domnívá, že EU může nabídnout rozšíření iniciativy na celosvětovou úroveň.