„Evropský parlament je přesvědčen, že by všem Evropanům bez diskriminace mělo být přiznáno ‚základní právo na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí a na stabilní klima‘,“ píše Břicháček na svém blogu ve článku z 20. ledna s odkazem na

usnesení EP.

Autor se pozastavuje nad některými útržky z dokumentu. Evropský parlament mimo jiné uvedl, že „sdílí závazek Komise transformovat EU ve zdravější, udržitelnou, spravedlivou a prosperující společnost s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů“, že „požaduje, aby se nezbytná transformace v klimaticky neutrální společnost uskutečnila nejpozději do roku 2050 a aby se z ní stal příklad evropského úspěchu“ a že zelený úděl vnímá „jako katalyzátor inkluzivní a nediskriminační společenské transformace, jejímiž hlavními cíli by měly být klimatická neutralita, ochrana životního prostředí, udržitelné využívání zdrojů a zdraví a kvalitní život lidí na celé planetě“.

V textu EP je také jedno tvrzení, které si podle autora zasluhuje podtrhnout. V bodě 2 Evropský parlament zdůrazňuje, že by všem lidem žijícím v Evropě bez diskriminace mělo být přiznáno „základní právo na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí a na stabilní klima“ a že toto právo „musí být zajištěno díky ambiciózní politice a musí být plně vynutitelné prostřednictvím soudního systému na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU“.

„Každý Evropan by tedy propříště měl mít základní právo na stabilní klima, jehož se bude moci domáhat u soudů?” ptá se Břicháček.

Publicista tímto článkem přichází k myšlence, že „nepokorným ředitelům zeměkoule v Bruselu a Štrasburku už nestačí regulovat věci lidské, ale míní svými normami spoutat i přírodní síly“.

Na konci článku autor přiložil tweet německého politika a europoslance Michaele Blosse z 15. ledna, v němž se německy uvádí: „Evropský parlament právě hlasoval pro individuální právo na ochranu klimatu.” Celou věc samotný Tomáš Břicháček uzavřel následujícím výrokem:

„Tak třeba příště přijde na řadu základní právo na pěkné počasí nebo na štěstí a úspěch.”

Zelený úděl pro Evropu

 „Evropský zelený úděl není jen vize, je to návod k akci,“ řekla v prosince Ursula von der Leyenová o plánu, jenž obsahuje 50 různých závazků či kroků do roku 2050. 

Evropu má do roku 2050 proměnit v klimaticky neutrální kontinent, a tím zároveň zpomalit globální oteplování a jeho dopady. 

„Chceme investovat do čistých energií a rozšířit obchod s emisními povolenkami, také ale posílíme oběhové hospodářství a zachováme biodiverzitu,“

slibila německá šéfka komise.

Andrej Babiš k ochraně klimatu

Český premiér Andrej Babiš se v prosinci také vyjádřil k ochraně klimatu.

„Prý že to klima nebereme vážně. Nesmysl. Bereme. Velmi vážně. A zodpovědně. Od rána jsme seděli s Richardem Brabcem, Milenou Hrdinkovou a Danielem Benešem a shodli se na strategii na Evropskou radu. Česko chce taky dosáhnout uhlíkové neutralitu, ale bez jádra to nedáme,” uvedl na Twitteru a dodal, že „EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise. Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 mld. Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtovém období.”