Hyperloop měl spojit Bombaj a Púnu a urazit 180 km mezi oběma městy za pouhých 20 minut. Pro mimořádně zalidněný (127 milionů, což je více než v celém Japonsku) stát, který má největší průmysl v Indii, a jehož název se překládá jako velká země, by se tento vysokorychlostní dopravní systém stal velkou podporou v boji s negativními účinky přelidnění. Byly uvedeny i stavební náklady: deset miliard dolarů. Loni dostal tento projekt status infrastrukturního projektu státu.

Něco se ale zvrtlo. Nový ministr financí a vicepremiér státu Ajit Pawar prohlásil, že samozřejmě projekt úplně neruší. Jenže proto, že „tento hyperloop ještě nebyl nikde postaven, prostě na světě neexistuje“, stát počká, až „někde postaví aspoň deset kilometrů“. „Když uvidíme, že to funguje, budeme o tom uvažovat,“ řekl ministr. Z rozpočtu Maháráštry se však žádné výdaje na výstavbu hyperloopů v nejbližších letech neplánují.

… Zajímavé je, že za dva roky, v roce 2022, koncept Hyperloop „oslaví“ deset let. Poprvé byl stejně jako mnoho jiného zveřejněn Elonem Muskem. Za rok prezentoval společný tým dvou Muskových společností, SpaceX a Tesla, koncept transportu budoucnosti (přetlakové kapsle s cestujícími na magnetickém polštáři se pohybují v podtlakovém trubkovém tunelu nadzvukovou rychlostí přes 1200 km za hodinu).

Pak ale začalo něco, co The Wall Street Journal označil za „Hyperloop hnutí“: celá řada velkých společností, včetně Virgin miliardáře Richarda Bransona a velkého počtu univerzitních týmů, zahájila soutěž hyperloop projektů. Bransonova Hyperloop One a další společnosti již zveřejnily plány výstavby hyperloop tratí prakticky po celé planetě, ze Švédska do Indie a z Kalifornie na Ukrajinu. A toto hnutí i nadále prosperuje. Probíhá průzkum, práce, studentské týmy vítězí v soutěžích projektů. Podepisují se protokoly o záměrech a memoranda o vzájemném porozumění. Chybí jenom jedno: samotný hyperloop.

A v některých zemích již nechtějí čekat na ztělesnění velkého nadzvukového snu a odkládají koncept na vzdálenou budoucnost.

Z tohoto hlediska je dost příznačný začátek roku 2020. Ve velkých médiích se totiž objevují ohavně střízlivé publikace o celé řadě halasně reklamovaných projektů.

V Německu začali najednou s obavami hodnotit reálnost „stoprocentní zelené energetiky“. Ve Velké Británii vyslovili v těchto dnech pochybnosti o tom, že vývoj umělé inteligence, které člověk bude konečně moci svěřit pokrok a řízení, je někde na dosah.

Nebudeme se dnes posmívat milovníkům kolonizace Marsu, stejně jako připomínat další revoluční technologie, které měly brzy změnit život, ale ukázalo se, že jde o bubliny. Budeme mluvit o jiných věcech.

Nedávná desátá léta byla velmi zvláštní mini epochou. Začala velkým strachem po světové krizi a možná právě proto nadšeně uvěřila průlomovým technologiím, které brzy změní všechna pravidla hry a přemístí svět do nové technologické éry, éry nevídaného růstu.

Na úsvitu dvacátých let máme nepochybně spoustu změn, jež vstoupily do našeho života, žádná z nich však zatím nevypadá jako dveře do závratné budoucnosti (podle ironie osudu je to pouze globální oteplování, proti kterému všichni bojují, ale které uvolní severní mořskou cestu a dává naději na osvojení bohatství skrytých pod grónským ledovým příkrovem a pak možná také v Antarktidě. To je ale jen tak mimochodem.)

Hlava MMF dnes mluví o novém kole globální krize, která číhá na ekonomiky, jež se dosud nevzpamatovaly z předcházející.

Činí to rok 2020 svého druhu „rokem globální kocoviny“, když jsou vystaveny pochybám sny desátých let, na které se občas prostě zapomíná.

Do popředí vystupují otázky mnohem reálnější pro neklidná nová dvacátá léta. V tomto smyslu je symbolické, že současně se zprávou o zrušení indického hyperloopu informují místní média o tom, že Rusko již spustilo výrobu systému S-400 pro Indii v rámci transakce za 5,6 miliardy dolarů. Indie má rovněž dostat automaty Kalašnikova a dvě stovky vrtulníků.

Když nastává doba realismu, vypadá drsný ruský hi-tech občas atraktivnější než magnetická kapsle ve vakuovém tunelu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.