Někdejší slovenský premiér v rámci federace a nyní předseda Slovensko-ruské společnosti Ján Čarnogurský svou návštěvu Ruska označil za studijní pobyt. V jeho rámci navštívil dva instituty Ruské akademie věd, vysokou školu, redakci časopisu Meždunarodnaja žizň (Mezinárodní život) a jednu nadaci. Zajímal ho především ruský pohled na bezpečnost střední Evropy, včetně Slovenska.

„Rusko prožívá období klidného sebevědomí,“ konstatoval někdejší premiér. „Právě, když jsem tam byl, Moskvu navštívily proti sobě bojující strany v Libyi (generál Haftar a předseda Západem uznávané vlády) a při ruském zprostředkování jednali o usmíření,“ uvedl na Facebooku.

Podle něj to svědčí o tom, že ruská diplomacie dosáhla nové úrovně. S rostoucí rolí Ruska na světové scéně musí nyní všichni počítat.

„Ještě před deseti lety to bylo nemyslitelné, Libye byla pevně v područí Západu,“ napsal o svých dojmech Čarnogurský. „Kdo si myslí, že s Ruskem bude jednat z pozice síly, ať požádá o vrácení školného,“ glosoval.

Jednání o Libyi

V Moskvě dne 13. ledna proběhlo jednání, které mělo přispět k řešení konfliktu v Libyi, kde proti sobě bojují síly loajální premiérovi Fáizovi Sarrádžovi a veliteli Libyjské národní armády, maršálovi Chalífovi Haftarovi. Na jednáních byli přítomni i ministři zahraničí a obrany Ruska a Turecka. Haftar však dohodu o příměří podepsat odmítl.

Další jednání pokračovala v neděli 19. prosince v Berlíně. Kromě Sarrádže a Haftara se jich zúčastnili ruský prezident Vladimir Putin, hlava Francie Emmanuel Macron, turecký lídr Recep Tayyip Erdogan, americký ministr zahraničí Mike Pompeo s zástupci Evropské unie, Africké unie, Ligy arabských států, Velké Británie, Číny, Spojených arabských emirátů, Konga, Itálie, Egypta a Alžírska.

Účastníci berlínské konference se dohodli, že budou dodržovat zbrojní embargo a ukončí podporu bojujících stran.

Rozhovor Čarnogurského v Moskvě

Čarnogurský během svého pobytu v Moskvě poskytl rozhovor časopisu Meždunarodnaja žizň. V něm okomentoval rozhodnutí slovenské vlády stáhnout své vojáky z Iráku, a to v reakci na vraždu íránského generála Kásima Sulejmáního.

„Je to signál toho, že při jakémkoli napětí vnitřní stabilita členů NATO není příliš vysoká,“ sdělil Čarnogurský.

Spolu s tím odmítl označit nedávnou eskalaci za vážnou krizi. V porovnání s válkami smrt Sulejmáního není tolik závažná událost, domnívá se bývalý premiér.

V rozhovoru Čarnogurský zopakoval i svou dřívější iniciativu přesunout pomník maršála Ivana Koněva z Prahy 6 do Bratislavy poté, co místní úřady loni rozhodly o jeho přesunutí. Čarnogurský v této souvislosti připomněl roli maršála Koněva během karpatsko-dukelské operace. Vedení městské části kvůli jejich rozhodnutí označil za „hlupáky“ a „rusofoby“.

Dále uvedl, že by se Slovensko mohlo pokusit přispět k řešení sporů mezi Polskem a Ruskem.