Podle Lehotského totiž vlastenci v celé Evropě od nynějška budou vlajku EU považovat za reklamu, a budou s ní i tak zacházet.

„Kradou jim je v noci ze stolů a házejí je do koše. A pokud vlastenečtí poslanci chtějí mít státní vlaječky mermomocí v jednacím sále europarlamentu, tak si je mohou klást na zem, společně s lahví s vodou, jak jim poradila jedna liberální kolegyně,“ stojí v článku.

Dle autora bychom si mohli říct, že jde o novou bruselskou etiku chování se ke státním symbolům, jelikož je potřeba se přizpůsobit nové době. „Od nynějška je i modrá reklama na žluté hvězdy, případně duhová reklama na exhibicionismus transparentem, reklamním bannerem, který je možné jen tak hodit do koše nebo ‚vystavovat‘ někde, kde se do toho může i kopat,“ podotýká.

Navíc podle jeho názoru arogantní úředníci z Bruselu zjevně trpí „chorobou slonovinové věže“ a nemají adekvátní představu o reálném světě kolem. A právě proto se prý, stejně jako všichni nadutí papaláši v historii, dopouštějí stupidních chyb.

„Jednou z nich je i nechutný a skandální precedens se zákazem státních vlaječek europoslanců, které si odjakživa ti národně cítící kladli před sebe na stůl. V konečném důsledku touto hloupou provokací udělali medvědí službu sami sobě: vždyť na cirkus, který se kolem této věci rozpoutal, mohou doplatit jedině oni sami se svou mediální kampaní na eurohujerství,“ stojí v textu.

Dále se na portálu uvádí, že reklama na Evropskou unii je všudypřítomná a že už ji ani nevnímáme. „Přes různé informační tabule a reklamní spoty se nás úředníci za naše daně snaží přesvědčit, že bez Bruselu a eurofondů bychom zřejmě zemřeli hlady. Nyní dostávají všichni, kteří mají této protivné, nemorální a vtíravé propagandy plné zuby, do ruky platný argument, jak s těmito reklamami naložit: třeba je dát pod stůl nebo je v noci hodit do koše,“ míní autor článku.

Píše také, že cynicky a drze degradovat symbolický akt státní reprezentace jen na jakýsi „nepořádek“ na stole europoslanců, za který jsou káráni jako malé děti, je více než jen drobným nedorozuměním ve výkladu jednacího řádu. Podle něj jde o otevřený akt nepřátelství vůči lidem, kteří byli legitimně zvoleni svými voliči, vůči jejich národům a státům. „Je to výraz pohrdání demokracií, platným statutem EU, diplomatickými zvyklostmi i elementární lidskou slušností,“ dodává.

Poukazuje rovněž na to, že se jedná o necitlivost k symbolům a zdůrazňuje i neuvěřitelný dvojí metr při posuzování symbolů.

„Když pomyslíme na to, jak citliví jsou tito sluníčkářští ‚demokraté‘ například na symboliku hákového kříže. Mimochodem, ten si puberťáci a jiní nevyspělí jedinci často kreslí právě a jedině proto, že je zakázán a hanoben, přičemž mnozí ani pořádně nevědí, co vlastně kdy symbolizoval. A nepochybně přesně takový efekt by mělo i zakazování státních symbolů,“ myslí si.

Závěrem však píše, že nic z toho ale liberalisty, kteří ovládají Brusel, netrápí. Stejně tak je, podle jeho mínění, nemůže nic zastavit v jejich fanatickém boji proti evropským národům.