„Sunnitský svět se po americkém zabití šíitského generála sjednotil v odporu proti americké politice. A rovnou vytáhl bílou vlajku, ještě hodně daleko před prvním výstřelem,” otevírá analytička Tereza Spencerová svůj příspěvek na stránkách televize Prima.

Spencerová připomněla slova Donalda Trumpa, který před několika dny hovořil o možném rozšíření NATO o země Blízkého východu. Americký prezident navrhl nový název organizace: NATOME (NATO Meddle East). Trump prohlásil, že o tom, hovořil s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem.

Smyslem této nové organizace by byla vyšší angažovanost v regionu Blízkého východu v souvislosti s činnostmi proti terorismu. V tomto Spencerová s Trumpem souhlasí.

„Opravdu lze s Trumpem souhlasit, že „válka proti teroru“ je obrovským a stále větším břemenem,“ napsala a dodala: „A k tomu se nedávno provalilo očividné, tedy že Pentagon už 19. rokem lže o svých úspěších v Afghánistánu, první a nejdelší ze všech „válek proti terorismu“. Jinými slovy, za „válkou proti teroru“ zůstávají jen zničené státy a regiony, nespočet mrtvých, množící se teroristické skupiny a množící se teroristické útoky i v Evropě… A dál už celkem nic. Je vcelku logické, že by Trump tento nevděčný a především nefungující úkol chtěl hodit na jiné. Ale členské státy NATO k návrhu výmluvně mlčí – asi jen těžko by doma „prodávaly“ proměnu svých armád v intervenční síly, které mají kdesi ve světě hlavně ulehčovat život Trumpovi.“

V souvislosti s možným rozšiřováním NATO o státy Blízkého východu analytička píše, že je problém určit vhodné státy pro možný vstup do organizace. Země blízkého východu totiž, podle jejího názoru, zaujímají zcela jiné pozice než ty nutné ke vstupu.

„(…) sunnitský svět se po americkém zabití šíitského generála sjednotil v odporu proti americké politice, což podle všeho příliš neodpovídá kalkulacím Bílého domu nebo rozšířené západní představě o smrtící nevraživosti mezi sunnity a šíity. A nejen sjednotil, rovnou vytáhl bílou vlajku, ještě hodně daleko před prvním výstřelem,“ myslí si Tereza Spencerová.

Vražda íránského generála Sulejmáního

Spojené státy dne 3. ledna v Bagdádu zavraždily íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

V odvetné reakci duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí varoval před „krutou odplatou“ a již v noci 3. ledna íránské ozbrojené síly podnikly raketový útok na americké základny v Iráku.