Nový historický článek je založen na jedinečných dokumentech z fondů Ústředního archivu Ministerstva obrany RF. Obsahuje zejména výběr o varšavském povstání v září 1944.

„O silné německo-fašistické obraně, kterou Rudá armáda nabourala během osvobození Varšavy, mluví záběry z fotoalba operativního řízení 1. běloruského frontu. Album obsahuje unikátní fotografie průlomu obrany, důsledky útočné a dělostřelecké přípravy," uvádí ruské ministerstvo obrany.

Článek také obsahuje dokumenty o nacistických brutalitách v Polsku, o teroristických činnostech jednotek Zemské armády za frontou Rudé armády v Polsku, Bělorusku a Litvě v letech 1944-1945.

Ministerstvo obrany zdůrazňuje, že cílem publikace je ochrana historické pravdy, boj proti falšování dějin a snaze o revizi výsledků 2. světové války.

Vraždy Britů a Američanů v koncentračním táboře

Z utajovaných dokumentů zejména vyplývá, že ve vyhlazovacím táboru Treblinka v Polsku bylo během 2. světové války zabito minimálně 500 Britů a Američanů.

„Po služební cestě do vyhlazovacího tábora Treblinka, který byl vytvořen v červenci 1942 mezi Varšavou a Bělostokem, korespondent armádních novin Za Vlast hlásil šéfovi politického oddělení 70. armády, že spolu se Židy, cikány, Poláky a dalšími v plynové komoře usmrtili nejméně 500 Britů a Američanů,“ hlásí dokument.

Uvádí se podrobnosti ze zprávy: „Z vyprávění je zřejmé, že v červenci 1942 Němci nařídili všem Britům a Američanům, aby se shromáždili ve Varšavě na vězeňském dvoru k výměně za válečné zajatce.“ Jak však bylo uvedeno, účastníci byli posláni do tábora, kam byli předtím přepraveni všichni Židé. Tam Britové a Američané „byli stejně jako tisíce dalších okamžitě posláni do tzv. lázeňského domu, kde byli zabiti“.

Zničení kulturního dědictví nacisty

Dokumenty také ukazují, že nacistické jednotky při ústupu z Varšavy v lednu 1945 úplně zničily několik čtvrtí města, včetně předmětů kulturního dědictví.

„Varšava je zničena. Na ulicích se nenachází jediný nepoškozený dům, z celých čtvrtí jsou trosky. Nezůstal ani jediný pomník. Kulturní hodnoty města jsou zničeny a vyloupeny. Téměř na každém dvoru jsou hroby, mrtvoly mučených Poláků jsou rozptýleny v ulicích,“ uvádí se v politickém hlášení na Hlavní politické ředitelství Sovětské armády a Námořnictva SSSR.

Dokument také popisuje městské pohřební kopce, pod kterými bylo pohřbeno až 120 tisíc Poláků zabitých a spálených Němci.

Osvobození Varšavy

Sovětská vojska osvobodila Varšavu během útočné viselsko-oderské operace 17. ledna 1945. Umožnilo to Rudé armádě výrazně pokročit směrem k německým hranicím a hrálo to důležitou roli v poválečných vztazích SSSR s Polskem. Předsednictvo Nejvyššího sovětu SSSR zřídilo medaili Za osvobození Varšavy, která byla udělena více než 690 tisícům účastníků bitev o hlavní město Polska.

Po vyhnání Němců ležel levý břeh polského hlavního města v troskách. Bylo zničeno 84 % bytového fondu, materiální ztráty byly odhadnuty na 2,5 miliardy dolarů.

Podle vojenských historiků bylo v bitvách ve Varšavě zabito asi 200 tisíc sovětských vojáků. Na památku padlých vojáků byl v hlavním městě Polska vytvořen největší vojenský hřbitov, kde je pohřbeno asi 21,5 tisíc vojáků 1. běloruské fronty Rudé armády. V roce 1950 při pátém výročí kapitulace Německa byl odhalen památník o rozloze 19,2 hektarů.

Ústřední část komplexu tvoří sochařské skupiny zobrazující vojáka Rudé armády a 21 metrů žulového obelisku s nápisem „Věčná sláva hrdinským vojákům nepřemožitelné sovětské armády, kteří padli v bitvách s nacistickými útočníky za osvobození Polska a hlavního města Varšavy“.