Již dříve o tom s odkazem na vojenské zdroje ve Spojených státech amerických napsal Defense One. Uvádělo se také, že mají podezření na otřes mozku, proto vojáci byli převezeni do nemocnic v Kuvajtu a Landstuhlu v Německu.

„Očekáváme, že se tito vojáci vrátí do Iráku, až lékaři řeknou, že jsou schopni plnit bojové úkoly,“ oznámil Sputniku zástupce CENTCOMu kapitán Bill Urban.

Leteckou základnu Ajn al-Asad zasáhla minulou středu palba íránských raket v odvetě za americký útok a zabití íránského velitele generála Kásima Sulejmáního.  V noci na středu 8. ledna Íránské revoluční gardy prohlásily, že zahájily operaci msty za vraždu Sulejmáního: Teherán vystřelil rakety třídy země–země na základny Ajn al-Asad a základnu v Arbílu. V důsledku útoku nebyl nikdo zraněn. Ačkoli íránská média z počátku tvrdila, že o život přišlo 80 vojáků, později Íránské revoluční gardy informovaly, že jejich cílem nebylo způsobení lidských ztrát. Nakonec tak bylo zraněno „pouze“ 11 vojáků.

O posledním raketovém útoku irácká armáda informovala ve středu 15. ledna. Podle portálu Arab News se cílem dalšího útoku stala vojenská základna Al-Taji severně od Bagdádu.

Vyostření situace na Blízkém východě

Situace na Blízkém východě se vyostřila po útoku amerických vojsk na objekty šíitského hnutí Kataib Hezbolláh v Sýrii a Iráku koncem prosince.

Poté stoupenci tohoto hnutí zahájili útok na diplomatickou misi USA v Bagdádu, poté v průběhu americké speciální operace zahynuli íránský generál Kásim Sulejmání a náměstek velitele irácké šíitské domobrany Abú Mahdí al-Muhandis. USA je považují za organizátory útoku na velvyslanectví.

Bagdád označil americký útok za porušení podmínek přítomnosti amerických vojáků v Iráku a zahájil přípravu mechanismu jejich stažení. NATO pozastavilo svou výcvikovou misi v zemi.

Poté si Teherán a Washington navzájem vyhrožovaly útoky na vojenské objekty, íránský parlament uznal americkou armádu a Pentagon za teroristické organizace.