
Vědci studovali Nu Indi (HD 211998), která se nachází pouhých 94 světelných let od Země v souhvězdí Indiána. Svou velikostí třikrát přesahuje Slunce, ale její hmotnost tvoří pouze 85 procent té slunečné.
Ačkoli tato hvězda vznikla v Mléčné dráze, podle kosmického dalekohledu Gaia byl její pohyb přes Galaxii změněn kolizí s hvězdným systémem Gaia Sausage. Je to největší trpasličí galaxie, se kterou se Mléčná dráha kdy setkala.
Astronomové objasnili stáří hvězdy měřením frekvence změn jasu, což je spojeno s vnitřními procesy a věkem. Podle kosmického dalekohledu TESS vznikla Nu Indi před 11 miliardami let. Srážka galaxií měla začít před 11,6 – 13,2 miliardami let, aby stihla mít vliv na hvězdu.
Astronomové z Harvardské univerzity objevili obrovský nepřetržitý proud plynu v podobě ohnuté vlny, který spojuje velké množství oblastí aktivního vzniku hvězd v Mléčné dráze. Uvedli, že jde o největší podobnou strukturu v celé Galaxii, která se táhne na triliony kilometrů nad a pod rovinu jejího disku.
Již od konce 19. století se ví o existenci obrovské prstencové struktury v okolí Slunce, což je Gouldův pás. Zahrnuje množství mladých, velkých a jasných hvězd, a také oblasti aktivního vzniku hvězd, které vytvářejí disk o průměru až 3000 světelných let nakloněný o 16 až 20 stupňů k rovině Galaxie.
Vědci využili astrometrická data, která získali evropským kosmickým přístrojem Gaia. Ten přesně změřil polohy a pohyby hvězd Mléčné dráhy. Na takovém základě pak astronomové vytvořili 3D mapu rozdělení mezihvězdné hmoty Galaxie a objevili dlouhou a tenkou (9000 x 400 světelných let) vlnitou strukturu, která se táhne o 500 světelných let nad a pod rovinu Galaxie. Uvádí se, že se jedná o největší plynovou strukturu v Mléčné dráze.