
Dříve noviny The Washington post informovaly o tom, že Spojené státy vyhrožovaly Německu, Francii a Velké Británii cly ve výši 25 % na dovážená auta z Evropy, kdyby země nezvýšily tlak na Írán vůči jeho jadernému programu. Podle novin se to stalo o týden dříve, než evropské státy oznámily zahájení tzv. mechanismu JCPOA (jaderná dohoda, pozn. red.) pro řešení sporů, což odůvodnily tím, že Írán odmítl plnit své závazky v rámci jaderné dohody.
Na tuto zprávu dokonce zareagoval íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který evropské státy zkritizoval, a uvedl, že prodaly zbytky JCPOA, aby se vyhnuly americkým clům. „Pokud chcete prodat svou čestnost, jděte do toho. Nepředstírejte však vysokou morálku a právní ospravedlnění. Nemáte je,“ zareagoval Zaríf na Twitteru.
Ruské ministerstvo zahraničí v této souvislosti uvedlo, že nevidí podmínky pro zahájení mechanismu a varovalo před eskalací kolem JCPOA. V ruském diplomatickém rezortu rovněž dodali, že „po odstranění překážek pro prosazování JCPOA Íránci nebudou mít důvod odchylovat se od původních dohod“.
V roce 2015 Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA, Francie a Írán oznámily dosažení tzv. společného komplexního akčního plánu (JCPOA). Dohoda stanovila zrušení protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderného programu země.
Od května roku 2019 Írán začal postupně odstupovat od svých závazků v rámci JCPOA. Stalo se to rok poté, co od smlouvy jednostranně odstoupily USA a znovu uvalily proti Íránu sankce. Podle Íránu ostatní účastníci, zejména evropské státy, plně neplní své závazky v hospodářské části dohody. Státy tedy nebyly schopné dokončit mechanismus Instex, který by povolil zahraničním podnikům obchodovat s Íránem a vyhnout se americkým sankcím.