15. ledna 1955 čínské vedení přijalo rozhodnutí o vytvoření vlastního jaderného arzenálu. Podle odhadů vojenských expertů má Čína asi 290 kusů jaderných zbraní. I když je tento počet nesrovnatelný s arzenály Ruska a USA, pokračuje Čína v modernizaci a vývoji svých jaderných sil.

„Čínské vedení a společnost vždy byly a jsou i nadále proti odtajnění faktické informace o jaderném arzenálu. Ve srovnání s USA a Ruskem byla odtajněna jen malá část. A přesto čínští vojáci občas ukazují videozáznamy a zveřejňují zprávy o vojenských programech a operacích, mj. i pokud jde o jaderný arzenál,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik ředitel programu Jaderné informace Federace amerických vědců Hans Christensen.

Kromě toho úřady zveřejňují strategie a dokumenty, činí také veřejná prohlášení, která obsahují informace o jaderném arzenálu, říká odborník. Jde ale vesměs o dost obecné údaje, žádná konkrétní fakta.

Zdroj agentury podotkl, že jsou vidět všechny příznaky toho, že Čína bude zvyšovat svůj jaderný potenciál a „brzy v tom předstihne Francii“, která je v současné době na třetím místě. Ostatně ve srovnání s Ruskem a USA bude jejich úroveň i nadále mnohem nižší.

Nicméně Peking i nadále důsledně provádí modernizaci svých sil a přidává nové systémy zbraní, vysvětlil Christensen. Týká se to také ponorek s balistickými raketami, bombardérů a raketových sil pozemní dislokace. Vyplývá z toho podle jeho slov další problém: „jestli nepřivede tato modernizace ke změně jaderné strategie a politiky“.

Po dlouhou dobu Čína prováděla politiku nepoužití jaderných zbraní jako první a také nepoužití jaderných zbraní proti nejaderným státům. „Má se za to, že jejich jaderné bojové hlavice jsou skladovány odděleně od odpalovacích ramp, nikoli ve stavu bojové pohotovosti jako ruské a americké rakety pozemní dislokace. Zatím ale neexistují žádné příznaky toho, že čínské vedení ustupuje od politiky nepoužití jaderných zbraní jako první,“ dodal.

Pracovník střediska James Martin Center pro otázky nešíření jaderných zbraní Myles Pomper souhlasí s tím, že „znepokojující je hlavně to, že zvyšování rozsahu, rozmanitosti a průběh modernizace čínského jaderného arzenálu není transparentní“.

„I nadále toho moc nevíme,“ podotkl. Znepokojení vyvolává kromě toho neochota Pekingu zahájit vážná jednání o strategické stabilitě s Ruskem a USA, říká odborník. Podle jeho názoru to vytváří nebezpečí horečného zbrojení.