Podle informací to dotyčná uvedla, když odpovídala na otázky v souvislosti s předvolebním videem Směru, které naznačovalo záměry bývalého slovenského prezidenta Andreje Kiska povolit příchod velké skupině migrantů na Slovensko.

Saková poukázala, že už na podzim minulého roku byl tématem jednání na úrovni V4 nárůst migrantů v táborech v Bosně a Hercegovině a potenciální nebezpečí nelegálního překročení schengenské hranice.

„Řešili jsme, jaká opatření by bylo třeba přijmout a jak by bylo zapotřebí reagovat, pokud by taková situace nastala,“ uvedla Saková.

Poznamenala také, že aktuální informace nehovoří o tom, že by se situace v Bosně zhoršovala a reálně hrozil exodus migrantů z kempů a nebezpečí, že budou atakovat schengenskou hranici.

„Potenciální riziko tam však je, proto je třeba tuto situaci i se státy západního Balkánu monitorovat a vyhodnocovat,“ dodala.

Listopadové jednání V4 v Praze

Dne 21. listopadu se v Praze sešli ministři vnitra zemí Visegrádské čtyřky. Dané setkání proběhlo v pražském Hrzánském paláci a na pořadu dne byly otázky vnitřní bezpečnosti.

Českou republiku zastupoval ministr vnitra Jan Hamáček, Slovensko zastupovala Denisa Saková, Polsko Mariusz Kamiński a Maďarsko Sándor Pintér. Schůzky se také zúčastnil ministr vnitra Rakouska Wolfgang Peschorn.

Během tehdejšího jednaní se ministři vnitra shodli na tom, že evropský migrační systém má být reformován a odmítli princip povinných kvót. Podle Hamáčka kvóty rozdělují EU, kdy migrační problém je třeba řešit jednotně. Uvádělo se, že země V4 prosazují posílení hranic EU a pomoc zemím, odkud migranti přicházejí, včetně zemí Balkánu.

„Migraci musíme řešit efektivně a pragmaticky. Domluvil jsem, že V4 a Rakousko požádají vlády zemí západního Balkánu o seznam konkrétních věcí, které jim můžeme poskytnout nebo s čím můžeme pomoci. Stabilní Balkán je klíčový pro ochranu společné evropské hranice,“ sdělil Hamáček na Twitter.

K otázce se vyjádřila i slovenská ministryně vnitra Saková. „Můj postoj k migraci je dlouhodobě neměnný: Slovensko se nepřipojí do dobrovolného systému rozmísťování migrantů. Tato iniciativa má mnoho rizikových faktorů, v praxi se ukázaly podobné iniciativy jako nefunkční a může motivovat další nelegální příjezdy do EU. Slovensko, a podobně i země V4, dlouhodobě trvají na tom, že je třeba řešit příčiny migrace a zaměřit se na země původu migrantů a na tranzitní země. Slovensko může pomoci zemím, které jsou zasaženy migrací, ať už v záchytných táborech nebo azylových centrech, ale nejsme za to, aby narůstal migrační tlak, ať už přes středomořskou trasu, nebo přes Balkán.“

Visegrádská skupina

V4 byla založena v roce 1991 a jejím hlavním účelem v době vzniku byla vzájemná podpora při společném úsilí o návrat do euroatlantických struktur. V podstatě se jedná o alianci čtyř evropských států – Česka, Maďarska, Polska, Slovenska. I po vstupu do EU i NATO skupina pro Česko zůstává velmi důležitým regionálním uskupením. Visegrádská skupina patří k pilířům české středoevropské politiky a je považována za úspěšnou platformu pro podporu dalšího rozvoje evropské spolupráce.

Předsednictví ve Visegrádské skupině se pravidelně střídá po roce a vždy začíná na začátku července a na konci června následujícího roku končí. Nyní předsedá V4 Česká republika, která převzala předsednickou štafetu od Slovenska v červenci roku 2019.

ČR si za jeden z hlavních cílů svého předsednictví vytyčilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v NATO, stejně jako posilování soudržnosti obou těchto organizací. Mimo jiné má v plánu podporovat i proces rozšíření unie právě o státy západního Balkánu.