Za kolaborantský sjezd označil Jakub Janda summit Číny a zemí střední a východní Evropy, který je naplánován na letošní duben v Pekingu. Účastníci tzv. formátu 17+1 podle něj vychvalují „čínského diktátora“ s nadějí, že z toho budou něco mít. Skutečnost, že na summitu bude chybět prezident Zeman, ale označil za prohru pro Peking i českou finanční skupinu PPF.

„V dubnu se v Pekingu koná další kolaborantský festival, kam se někteří východoevropští politici obvykle jedou poklonit čínskému diktátorovi. Na jednání s ním ho vychvalují do nebe a doufají, že z toho něco budou mít,“ napsal Janda.

Český prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro Blesk zprávy uvedl, že se nehodlá účastnit dubnového summitu. Příčinou jsou podle něj chybějící investice, které Čína slibovala. Hlava státu požádala, aby ji na summitu zastoupil místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD).

„(…) český prezident Zeman, dlouhodobá stálice české submisivní kolaborace s čínskými komunisty, ohlásil, že tam už nepojede, protože slibované čínské investice do Česka nepřišly. To je absolutní prohra pro Peking a skupinu PPF, když i tato oddaná loutka se od nich odvrací a takhle je veřejně odmítá,“ komentoval Janda Zemanovo rozhodnutí.

Summit v Pekingu

Formát 17+1 vznikl v roce 2012 v Pekingu a kromě Číny zahrnuje 12 zemí Evropské unie (Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko a Řecko) a rovněž pět kandidátských zemí (Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou horu, Albánii a Severní Makedonii.

Summit bude letos hostit sám čínský prezident Si Ťin-pching, který nahradí premiéra Li Kche-čchianga. Doposud to byl právě premiér, kdo summit hostil. Tímto krokem podle pozorovatelů Čína demonstruje, že přidává zemím střední a východní Evropy mnohem větší význam, a to na pozadí konfliktu se Spojenými státy v obchodní a technologické oblasti.

Tento formát ale budí podezření ze strany západní Evropy a Washingtonu. S rozvojem vztahů s novými členy EU a kandidátskými zeměmi rostou obavy, že se Peking snaží Evropu rozdělit.

„Zatímco (německá kancléřka Angela, pozn. red.) Merkelová a (francouzský prezident Emmanuel, pozn. red.) Macron se setkávají s čínskými lídry a zajistily desítky obchodních dohod, země ve východní Evropě se obviňují z toho, že rozdělují kontinent kvůli svým vztahům s Čínou,“ 

řekl v komentáři pro portál South China Morning Post profesor mezinárodních vztahů na Čínské lidové univerzitě v Pekingu Wang Iwej.

Signál Pekingu a vztahy s Čínou

Český prezident Miloš Zeman svou účast označil za signál Pekingu. Zeman je nespokojený s tím, že slibované čínské investice do Česka zatím nedorazily.

„Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,“ řekl Zeman v rozhovoru pro Blesk zprávy.

Jako další důvod uvedl to, že v zemi jako prezident již pětkrát byl.

Dříve se česko-čínské vztahy ochladily kvůli rozhodnutí pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) odstranit ze sesterské smlouvy mezi Pekingem a Prahou ustanovení o politice jedné Číny. Peking kvůli tomu smlouvu vypověděl. Další problém by mohl nastat kvůli cestě předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan.

Jedním z hlavních zainteresovaných subjektů dobrých vztahů mezi Českem a Čínou je investiční skupina PPF Petra Kellnera. Na konci minulého roku vyšlo najevo, že její dceřiná společnost Home Credit financovala kampaň, která měla zlepšit povědomí o Číně v české společnosti.