Írán podle jeho slov při útoku na americkou základnu použil prostředky radioelektronického boje. Proto nedokázaly americké drony odvysílat zobrazení a po určitou dobu nebyly schopné odhadnout škody způsobené íránskými raketami. A právě to, jak tvrdí generál, zmátlo americké vojáky.

Amir-Alí Hadžizade dále poznamenal, že Írán „vystrašil Američany“ tím, že nemohli kontrolovat bezpilotní stroje létající nad základnou Ejn al-Asad, a že bylo přerušeno spojení s nimi. Podle jeho mínění tak ztráta kontroly nad MQ-9 Reaper zapůsobila na bojového ducha Američanů dokonce více než samotný raketový útok.

Generál také zdůraznil, že íránský útok neměl za cíl zlikvidovat americké vojáky. V opačném případě by byl proveden útok s velkým počtem obětí. Úkol spočíval ve „vyhnání amerických vojáků z regionu“. Daná operace však byla pouze jednou z těch připravených. Íránská strana mohla v prvních hodinách konfliktu odpálit stovky raket a připravit tisíce raket pro případ jeho eskalace.

Vražda generála Sulejmáního

Dne 3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. 

Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Prezident USA Donald Trump také prohlásil, že je připraven na další akce proti Íránu.

V odvetné reakci nejvyšší duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí varoval před „krutou odplatou“ a již v noci 8. ledna íránské ozbrojené síly podnikly raketový útok na americké základny v Iráku. Podle irácké armády zemi zasáhlo 22 raket, z nichž sedmnáct dopadlo na leteckou základnu Ejn al-Asad a zbylých pět na základnu v Irbílu.

Íránská státní tisková agentura uvedla, že v důsledku útoku zemřelo 80 amerických vojáků. Trump naopak tvrdí, že íránský útok díky předběžným opatřením a systému včasného varování způsobil menší škody americkým základnám a nikdo nebyl zraněn.