„Pokud jde o situaci jako celek, doufám, že nedojde k rozsáhlým vojenským konfliktům. To, že tam probíhá válka, vidíme v takzvaně malé intenzitě. Ale jsou to vojenské operace, lidé umírají. To je fakt. Byl bych velmi rád, kdyby nedošlo k velkým vojenským činům. Pokud by k tomu došlo, byla by to katastrofa nejen pro region Blízkého východu, ale i pro celý svět,“ řekl Putin, když komentoval situaci na Blízkém východě.

Podle něj takové akce povedou k „novému velkému odchodu lidí z území tradičního pobytu, k novým tokům běženců,“ nejen do Evropy, ale také do dalších regionů.

„Bude to humanitární katastrofa, mezináboženská katastrofa, ekonomická katastrofa, protože to povede ke zničení nebo obrovské škodě pro světovou ekonomiku a světovou energetiku,“ dodal prezident.

Podle Putina Rusko doufá, že společným úsilím bude možné zabránit negativním událostem na Blízkém východě. Dodal, že s německou kancléřkou se potkali v Moskvě, aby diskutovali o společných krocích ohledně zabránění nepříznivému vývoji událostí.

O obnovení Sýrie

Putin také uvedl, že s Merkelovou projednal i svou nedávnou cestu do Damašku a poskytnutí pomoci Sýrii v její situaci po konfliktu. Podle slov ruského prezidenta by se daná pomoc měla schválit s oficiálními orgány dané strany bez politizace.

„Je třeba spojit úsilí všech odpovědných členů světového společenství s cílem pomoci syrským vládním orgánům, Syřanům v nejširším slova smyslu, obnovit infrastrukturu, vodu a elektřinu, nemocnice, školy. Současně by veškerá pomoc Sýrii měla být poskytována po dohodě s legitimními úřady a měla by být rozšířena na zasažené území bez jakýchkoliv předběžných podmínek a politizace,“ uvedl.

Dodal, že hlavní je, aby u syrského národa byla možnost svobodně a samostatně určovat svou budoucnost země. Dále poznamenal, že právě takový přístup je základem pro vytvoření ústavního výboru.

„Výbor již uspořádal dvě schůzky v Ženevě a vytvořil přípravnou komisi, která bude pracovat na ústavních základech syrského státu. Kromě toho bude Rusko spolu s tureckou a íránskou stranou nadále poskytovat skutečnou podporu činnostem tohoto výboru v astanském formátu,“ uvedl prezident.

O Libyi

Putin také poznamenal, že doufá, že v Libyi přestanou boje, jak to požadují Rusko a Turecko. Dne 8. ledna Putin a lídr Turecka Tayyip Erdogan ve společném prohlášení vyzvali k ukončení bojů v Libyi k 12. lednu.  

„Velmi doufám, že dnes za několik hodin… jak jsme již vyzvali s tureckým prezidentem Erdoganem, zastaví bojující strany v Libyi palbu a ukončí vojenské akce,“ řekl Putin a poznamenal, že by chtěl uspořádat další jednání.

Kromě toho Putin okomentoval i přítomnost žoldáků z Ruska v Libyi. Pokud tam jsou ruští občané, nereprezentují ruské zájmy a peníze z toho nedostávají, řekl.

„Podle našich údajů byl velký počet žoldáků přeložen z idlibské zóny v Sýrii do zóny konfliktu v Libyi. Je to velmi nebezpečný proces,“ zdůraznil ruský vůdce. Dodal, že Rusko a Turecko spoléhají na to, že konfliktní strany budou následovat jejich žádosti o příměří. Vysvětlil, že pokud vojenské akce přestanou, současně se přestanou do Libyie převádět další kontingenty žoldáků, a to včetně těch ze Sýrie.

Angela Merkelová vyjádřila naději, že proces příměří v Libyi, iniciovaný Ruskem a Tureckem, bude úspěšný.

„Doufáme, že úsilí ruské strany, zejména s ohledem na příměří v Libyi, bude korunováno úspěchem. Dohodli jsme se, že budeme udržovat úzké kontakty v této otázce, stejně jako s tureckou stranou a v rámci Evropské unie. Ministři zahraničních věcí evropských zemí také udržují úzké vazby,“ řekla Merkelová.

Jednání mezi Putinem a Merkelovou začala ve 14:30 moskevského času a trvala déle než tři a půl hodiny, což je o hodinu déle, než bylo plánováno.