Krize ve vztazích mezi USA a Íránem se vyostřila po vraždě íránského generála Kásima Sulejmáního v důsledku americké speciální operace na začátku ledna. Írán odvetou vypustil rakety na základny v Iráku, kde je rozmístěn americký vojenský kontingent. Poté Írán oznámil, že odmítá „poslední klíčové omezení v jaderné dohodě, které se týkalo počtu centrifug“, a prohlásil, že „už nemá žádná omezení práce podle jaderného programu“.

„Írán obnoví plnění jaderné dohody a diskusi o deeskalaci v jaderné otázce, teprve když USA zmírní sankce jako první… V těchto podmínkách je zcela pravděpodobné pokračování v nejisté konfrontaci mezi dvěma stranami, ne však začátek totální války. Potvrzuje to také Trumpovo prohlášení, které učinil 8. ledna, jehož hlavními tématy byly podpora Íránem terorismu a jaderný program (islámské republiky). Je zajímavé, že v prohlášení nepadla zmínka o programu vývoje íránských raket,“ uvádí se v komentáři Firase Modada pro Sputnik.

Odborník upozornil na to, že závislost na energetických zdrojích dělá USA zainteresovanými spíše na uzavření dohod s Íránem, než na válce s ním.

„Existuje skryté riziko další eskalace kvůli omylům té či oné strany, i když tím nejpravděpodobnějším scénářem bude podle našeho hodnocení kontrolovaná konfrontace… Země Perského zálivu budou pravděpodobně vyvíjet na USA nátlak s cílem zabránit eskalaci v regionu,“ řekl odborník.

V roce 2015 „šestka“ (Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA a Francie) a Írán oznámily zkoordinování Společného všeobsáhlého akčního plánu. Dohoda předpokládala zrušení sankcí výměnou za omezení íránského jaderného programu. V původní podobě existovala méně než tři roky: V květnu 2018 oznámily USA jednostranné odstoupení od této dohody a o obnovení tvrdých sankcí proti islámské republice. Írán oznámil, že se bude vzdávat svých závazků v rámci dohody po etapách. Evropští účastníci prohlásili, že hodlají dohodu zachovat.