Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na otázku odpověděl, že ačkoliv USA nevěděly kdy a kde, tak podle nich byla hrozba reálná.

„Neexistují žádné pochybnosti, že to byla celá série valících se útoků. Nevíme přesně kdy a nevíme přesně kde. Ale bylo to reálné,“ uvedl americký ministr Pompeo v rozhovoru pro Fox News.

Vyostření situace na Blízkém východě a vražda Sulejmáního

Koncem prosince loňského roku zaútočily americké síly na šíitská zařízení Katáib Hizballáhu v Sýrii a Iráku. Pentagon uvedl, že se jednalo o reakci na útok na skupinu na irácké základně poblíž města Kirkúk.

Následně přívrženci daného hnutí zaútočili na americké velvyslanectví v Bagdádu.

V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Quds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Irácké ministerstvo zahraničí označilo incident za porušení suverenity země. Parlament Iráku poté hlasoval pro stažení amerického kontingentu, ale americký prezident Donald Trump hrozil sankcemi, pokud bude Bagdád požadovat stažení vojsk.

V Íránu označili tento akt za zločin. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.

Trump také dodal, že je po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního připraven na další akce proti Íránu.

„Pokud bude Američanům někde hrozit nebezpečí, definovali jsme naše cíle a já jsem připraven podniknout všechna nezbytná opatření. Týká se to především Íránu,“ prohlásil Trump během svého nedávného televizního projevu.

Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.