Výsledky jejich práce byly zveřejněny v časopisu British Medical Journal.

V průzkumu byla použita data více než sta tisíce padesátiletých lidí, kteří při zahájení průzkumu neměli žádné nemoci. Jejich zdravotní stav sledovali přes 20 let. Vědci pak upozornili na to, kdo z účastníků onemocněl srdečně cévní chorobou, rakovinou nebo cukrovkou druhého typu a také na to, v jakém věku se choroba objevila a jak dlouho nakonec účastník žil.

Experti zjistili pět hlavních rizikových faktorů: kouření, konzumace „střídmých“ dávek alkoholu, nezdravá strava s vysokým obsahem tuku nebo cukru, nízká tělesná aktivita a nadváha vypočítána podle indexu hmotnosti těla.

Za střídmou dávku alkoholu považují v průzkumu 175 mililitrů vína nebo 375 mililitrů piva pro ženy a 350 mililitrů vína nebo 750 mililitrů piva pro muže.

Podle těchto pěti faktorů vědci zjistili, kolik „zdravých let“ může mít před sebou padesátník.

Tělo a mozek

Loni profesor Mauro Giacca, odborník na kardiovaskulární onemocnění na King's College v Londýně, uvedl, že vzhledem k podmínkám, za kterých lidé žijí déle, bude ve výsledku generace se zdravými těly, ale hloupými mozky.

Odborník se domnívá, že prodloužení délky života je nemožné, dokud nebudou nalezeny prostředky, které by mohly zastavit demenci.

Podle jeho slov člověk, který dosáhl věku 80 nebo 90 let, ztrácí 10 až 15 % schopností mozku, a proto přemýšlí a pohybuje se pomaleji.

Giacca poznamenal, že pravděpodobně existují biologické hodiny, podle kterých člověk nemůže žít více než 120 let.

Ruští geriatři se domnívají, že se objevují vědecké důkazy, které potvrzují zpomalení stárnutí lidí. Lidé pomaleji ztrácí také kognitivní a fyzické funkce.

Podle nedávných studií v různých regionech Evropy mají lidé, kteří se narodili později, lepší kognitivní funkce než jejich vrstevníci před 10 lety.

Odborník se domnívá, že prodloužení délky života je nemožné, dokud nebudou nalezeny prostředky, které by mohly zastavit demenci.