
Na záběrech je vidět, jak ruské palební systémy Solncepek ničí techniku „nepřítele“ a zařízení UR-77 Zmej Goronyč vytvářejí průchod v silně zaminovaném poli.
Na videu lze pozorovat první let nejnovějšího vojenského dopravního letounu Il-112V a také záběry doprovodu letounu ruského prezidenta šesti stíhačkami Su-57 v okamžiku, kdy přistával v Achtubinsku.
Taktický raketový systém Iskander-M je určen k likvidaci protivzdušných a protiraketových systémů nepřítele, včetně malých cílů, jako jsou raketové systémy, dalekonosné dělostřelectvo a letadla a vrtulníky umístněné na zemi. Systém byl v roce 2006 uveden do výzbroje ruské armády.
Unikátní raketový systém nasazený jako součást téměř 20 raketových brigád může zasahovat cíle ve vzdálenosti až 500 km, může tedy zasáhnout i útočnou skupinu letadlových lodí. Obrana proti útoku tohoto raketového systému pomocí moderních prostředků obrany je velmi obtížným úkolem.
Celá akce proběhla na území Ruska v záři a trvala déle než 30 minut. Během testovacích letů byla dosažena interakce „vedoucího letadla“ a bezpilotního letounu.
Záběry ukazují, jak letadlo a bezpilotní letoun míří do vzduchu a jak poté letí vedle sebe na obloze.
Ochotnik letěl v automatickém režimu v plné konfiguraci. Celá akce proběhla jako interakce dronu a „vedoucího letadla“ kvůli rozšíření radarového pole stíhačky. Kromě toho byla testována i cílová indikace Ochotniku pro použití těchto letadel pro dálkové ničení bez toho, aniž by Su-57 vstoupil do zóny nepřátelské protivzdušné obrany.
Su-57 je bojové letadlo páté generace, jehož přesné vlastnosti nebyly zveřejněny. Ministerstvo obrany Ruska tvrdilo, že bojová síla letadla překonává i cizí stíhačky páté generace. Od února roku 2018 se Su-57 nachází také v Sýrii.
Ochotnik, který provedl svůj první let v srpnu roku 2019, byl od roku 2012 vyvíjen v Novosibirském leteckém závodě. Podle informací bude zařízení schopno dosáhnout rychlosti až 1 000 km/h a stane se prototypem stíhačky šesté generace. Ministerstvo obrany je spokojeno s tím, že stroj je vyroben podle schématu „létajícího křídla“ s použitím speciálních materiálů a nátěrů. Tato technologie letounu umožňuje, aby byl „prakticky neviditelný“ pro nástroje radarové detekce.