Proč jsou Češi proti euru?

Zatím se držíme. Společně s Polskem a Maďarskem. Jen naši bratři Slováci to vzdali. O co jde? Přeci o národní měnu. Česko si stále drží svou korunu a pozice vrcholných politiků a bankéřů ukazují na to, že penízky Evropské unie nebudeme v příštích letech tahat z peněženky při nákupu rohlíků.
Začátkem nového roku unijní měna euro oslavila své dvacáté první narozeniny. Okolo každého výročí, a také tohle je ten případ, se objevují různé debaty. Mělo by se nebo nemělo přijmout euro? Češi mají jasno. Šedesát procent obyvatel země si nepřeje jednotnou měnu Evropské unie. Méně než čtyřicet procent Čechů to vidí tak, že by euro mohlo být přijato až za deset let.

Na okraj je zajímavé upozornit, že Maďaři to mají jinak. Sedmdesát procent maďarské společnosti si přeje přijetí eura. Místní vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem unijní měnu nechce ani vidět. Unijní platidlo nazývá strategickou chybou.

U nás v republice je situace jiná. Výše bylo uvedeno, že se odmítavě k euru staví česká společnost. Ale ani politici nehoří touhou vyměnit koruny za eura. Česko k tomu má pádný důvod. Euro už není symbolem ekonomické vyspělosti, nebo snad blahobytu země. Jen to politický nástroj.

Stále platí, že součástí členství v Evropské unii byl i závazek přijmout společnou evropskou měnu. Jenže vláda souhlasila s doporučením ČNB a ministerstva financí prozatím nestanovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Ministryně financí Alena Schillerová vysvětlila proč.

„Přestože Česká republika plní formální maastrichtská kritéria, není dokončena konvergence reálná a cenová. Zatímco ekonomická úroveň ČR dosahuje 86 % průměru eurozóny, cenová jen 67 % a nominální mzdová úroveň pouze 46 %. Abychom měli jistotu, že společná měnová politika eurozóny bude vhodná i pro ČR, je třeba omezit rizika ztráty vlastní měnové a kurzové politiky na minimum. Zavázali jsme se, že zatím nebudeme konečné datum přijetí eura stanovovat. Učiníme tak až v momentě, kdy budeme občanům a firmám v ČR moci zabezpečit, že pro ně bude vstup do eurozóny opravdu ekonomicky výhodný," napsala šéfka české státní kasy na sociální síti Twitter.

​Jak slova paní Schillerové rozklíčovat? Lehce. Euro nesbližuje ekonomické úrovně jednotlivých zemí EU, naopak prohlubuje vzájemné hospodářské rozdíly. A proč bychom měli my, Češi, na to doplácet? Jen abychom byli členy užšího jádra Evropské unie? Děkujeme, netřeba.

O nás bez nás?

O přijetí eura a souvisejících s ním problémech a výhodách Sputnik hovořil s bývalým šéfredaktorem týdeníku Ekonom Zbyňkem Fialou.

„Ve hře je spousta prvků, ale s tím rozhodujícím nikdo nehne. Máme příliš slabou korunu, abychom ji mohli zafixovat do trvalého kurzu eura. To ovšem není vlastnost koruny, ale České národní banky, která před lety z hnutí mysli zainvestovala dva biliony korun do oslabení české měny, a teď neví, jak z toho ven. Někdo by dokonce mohl vyslovit podezření, že je to hlavně ČNB, komu se do eura nechce, protože by přišla o své výjimečné mocenské postavení," říká známý ekonomický expert.

A co ta politika? Podle pana Fialy má přijetí eura také politický podtext. „Evropská unie směřuje k vícerychlostnímu modelu, kdy jádrem bude eurozóna, nejspíš i s vlastním rozpočtem. Ale chystá se také spousta dalších kroků, které se týkají evropské bezpečnosti a hájení unijních zájmů vůči dalším velkým světovým hráčům, a to předpokládá posilování federalistických prvků. Shoda na tom není, ale vlastní vyjednávání se může odehrávat v užším kruhu eurozóny, ze kterého se dozvíme jen to, co sami dobrovolně vynesou," říká publicista.

Takže co? Měla by Česká republika přejít na euro? Nediskvalifikuje nás to v rámci EU? „Musíme tvrdit, že euro chceme, ale zrovna teď to nejde. Zavázali jsme se k tomu. Euro má i spoustu nevýhod, ale ty míří na ty slabší. A slabost diskvalifikuje bez ohledu na euro. Nedávno premiér Babiš publikoval vizi, že slabšími, lacinými a podřízenými už být nechceme. Pokud to nejsou jenom slova, jedna překážka pro euro by padla," říká expert.
A teď zásadní otázka. Získali by prostí občané něco přechodem na euro? Nebo je tento krok výhodný pouze pro exportně orientované firmy?

Podbízení zahraničním investorům

„Občané by získali příležitost k oprávněným lamentacím. I kdyby se podařilo korunu včas posílit a naši lidé by nebrali za stejnou práci jen třetinu toho, co západní sousedé, pořád by názorně viděli ten obrovský rozdíl. Samotné rozčílení není program, ale kdyby se proměnilo v účinný tlak na mzdy, který by přinutil podniky k důraznější modernizaci, mělo by pozitivní vyústění. Ani obava, že zahraniční kapitál za takových okolností uteče jinam, mně tolik nestraší. Byl bych raději, kdybychom začali víc podnikat za své,” říká odborník.

„Exportně orientované firmy, které mají domácí subdodavatele, vydělávají na slabé koruně, a tak by přišly o jeden zdroj zisku. Zato přepracovatelé, kteří dovezou, sešroubují a vyvezou (a kterých máme nejvíc) zůstanou na svém. Jistě však ocení jednodušší život. Ale sami jste poukázali na to, že jde i o politický proces. Když to sečtu – nejprve posílení koruny, pak vstup do rozhodujícího klubu, spolu s naplňováním strategie zvyšování přidané hodnoty a větší nezávislosti a soběstačnosti, aspoň v potravinách, to všechno dohromady nabízí něco lepšího než věčné pokračování v podbízení se zahraničním investorům," dodal  bývalý šéfredaktor týdeníků Ekonom Zbyněk Fiala.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.