Štefec označil americký útok na Kásima Sulejmáního za porušení mezinárodního práva, které lze přirovnat k aktu mezinárodního terorismu. Dodává však, že v současné době jsou mezinárodněprávní normy porušovány poměrně často.

„Útok, pokud ho vezmu do důsledků z hlediska mezinárodněprávního, tak se jednalo o čirý akt státního terorismu na státní úrovni, protože došlo de facto k útoku na oficiální návštěvu jednoho státu ve druhém státě,“ 

uvedl analytik v rozhovoru.

Potřeba tvrdé reakce

Podobná akce však podle něj byla očekávatelná. Americký prezident Donald Trump potřeboval ukázat sílu a tvrdost při prosazování amerických zájmů. Přitom nevyloučil, že podnět k útoku na Sulejmáního mohl přijít i z Izraele.

„Z mého pohledu byla akce celkem relativně očekávatelná, protože se dalo čekat, že Spojené státy budou poměrně velmi viditelným a velmi razantním způsobem reagovat na svoji postupnou ztrátu pozic, která – alespoň vizuálně – na tom Blízkém východě nastala. V kombinaci, předpokládám, s izraelskými informacemi a s jakýmsi drivem ze strany amerického generálního štábu vedl k tomu, že se rozhodl pro tento typ útoku, tuto formu a pro tento konkrétní cíl,“ míní Štefec.

Sulejmání byl podle analytika pro Washington nebezpečným tím, že v průběhu několika let vzrostl jeho vliv v regionu, a to v první řadě v Sýrii i Iráku. Hrozilo, že se může „stát určitým vůdcem sil, jež by vytvořily velmi silnou koalici, vůči níž by bylo těžké zasahovat“.

Odskáčou si to obyčejní lidé

Podle Štefce likvidace íránského generála hraje do karet většině hráčů na Blízkém východě. Trump tímto ukázal, že je schopný tvrdého zásahu, zatímco z hlediska Izraele dochází k oslabení jejich úhlavního nepřítele, kterým je dnes Írán. Těží z toho také Turecko, Saúdská Arábie, ale i Rusko.

„Nebyla to chyba ani z pohledu Rusů, protože tento člověk je potenciálně nebezpečným i z hlediska ruského boje s islámem, který u nich má poměrně silné kořeny, a víte, že se tam stále něco děje,“ domnívá se Štefec, podle kterého se navíc i íránská elita zbavila nebezpečného konkurenta.

„Je další otázka, jak se na to dívají samy íránské špičky, protože by byl svým způsobem nebezpečný i vedení íránského státu,“ poznamenal analytik.

Nicméně následky tohoto útoku mohou být velmi problematické z hlediska obyčejných lidí, neboť jím vzrostla hrozba islámského terorismu. Hrozba se týká nejen Spojených států, ale i Evropy.

„Z pohledu většiny lidí to může být skutečně velice problematické a následky mohou být v uvozovkách velmi smrtící. Je dost pravděpodobné, že to povede – ať chceme, či nikoliv – k určitému vzrůstu islámského terorismu,“ domnívá se Štefec.

„Írán nevedou blázni. Vědí, že si nemohou přímý střet se Spojenými státy dovolit, ale vědí, že jsou schopni udělat nejen Spojeným státům, ale především Evropě poměrně značné škody. Toho se budou držet a budou využívat všeho, kde mohou poškodit,“ řekl.

Trump chce z regionu odejít

Přestože Štefec nevylučuje ani přímý vojenský střet mezi Spojenými státy a Íránem, Trump může vraždu Sulejmáního využít k tomu, aby stáhl americkou armádu z regionu a zároveň uklidnil americké „jestřáby“.

„Trump slíbil, že stáhne vojáky z Iráku, že stáhne vojáky z Afghánistánu, a toto podle mého názoru i může být příprava,“ domnívá se odborník. To, že odejde z Iráku – dobře, Irák vyjádřil svoji vůli, my se s ním hádat nebudeme, ale nějakým způsobem jsme splnili svoji povinnost, zabránili jsme další smrti Američanů i ve Spojených státech a kdekoliv jinde – to je dobrá příprava na podobný krok a vidím to jako reálné. Nikoliv jako spekulaci,“ dodal.

Ačkoliv Trumpovi výhružky rozbombardovat historické památky v Íránu mohou znít barbarsky, posílá tím jasný signál mezinárodnímu společenství, aby zatlačilo na Írán.

„Ale dává tím signál nejen Íránu, ale celému společenství lidskému a OSN: Tlačte na ně, aby drželi hubu a krok. My jsme si svoje udělali a nyní je na vás, abyste je umravnili, aby si uvědomili, že jde do tuhého,“ uvedl Štefec.

V reakci na íránské hrozby pomstít smrt svého generála Donald Trump v sobotu varoval Teherán, že americká armáda vytipovala 52 cílů, na které zaútočí. Později upřesnil, že mezi těmito cíli jsou i íránské kulturní památky.