
Tak extrémní krok, jako je zabití jednoho z nejvlivnějších představitelů Íránu generála Kasíma Sulejmáního, k němuž došlo minulý pátek 3. ledna na pokyn amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal bouřlivou reakci ve společnosti a překvapil i některé americké příslušníky.
Ke zhoršující se situaci na Blízkém východě se nyní vyjádřila i europoslankyně a komunistka Kateřina Konečná. Podle jejího názoru podnikla irácká vláda logický a nutný krok k získání své nezávislosti. Myslí si však, že by česká vláda už také měla zasáhnout a konkrétně stáhnout své vojáky z Iráku.
„Na tomto příkladu je vidět, že naše angažmá v NATO nás dělá rukojmím jednostranných akcí USA a vtahuje nás do situace, kdy můžeme být viděni jako spoluodpovědní za porušování mezinárodního práva,“ uvedla europoslankyně.
Konečná si je navíc jistá tím, že Trumpova „bezohledná“ válečná politika bude nepochybně pokračovat dál, aby ukázal svou sílu a zajistil si znovuzvolení do Bílého domu. Přitom však další přítomnost České republiky v Iráku toto riziko spoluzodpovědnosti jen zvyšuje.
„Je třeba, aby se i celá EU jasně vymezila proti Trumpovi a ne jen se mu za zády školácky posmívala,“ dodala.
Zatímco se diplomaté z Bruselu zdržují svých vyjádření, komentář si nenechal ujít český premiér Andrej Babiš. Ten totiž prohlásil, že by Evropa měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti velitele íránských sil Kuds. Stejné stanovisko zastává i prezident republiky Miloš Zeman.
„S panem prezidentem jsem probíral i celkově zahraniční věci. Shodli jsme se v tom, že Evropa by měla vyzvat i Spojené státy i Írán, aby situace neeskalovala, že bychom se měli více angažovat jako Evropané,“ prohlásil premiér.
V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Kuds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.
Podle amerického prezidenta Sulejmání připravoval útoky na americké diplomaty a členy armády. Trump dodal, že je po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního připraven na další akce proti Íránu.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.
Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.
V neděli 5. ledna se objevily informace o tom, že Írán bude reagovat na likvidace Sulejmáního.
„Byla to Amerika, kdo začal válku. Proto musí přijmout důstojnou reakci na své činy,“ prohlásil.
Podle Dehghana by možný útok zasáhl právě íránské ozbrojené síly. Poradce nejvyššího vůdce Íránu také zdůraznil, že „válku může ukončit pouze útok rovnocenný tomu, který učinila americká armáda“.
Dotyčný zároveň reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozí útokem na 52 objektů v Íránu. „Pokud (Trump, pozn. red.) říká 52, pak my říkáme 300. A můžeme je dostat,“ uzavřel věc Dehghan.