„Tento týden bude Sněmovna hlasovat o rezoluci o vojenské pravomoci, aby byly omezeny vojenské akce prezidenta vůči Íránu,“ uvádí se v prohlášení uveřejněném na webových stránkách předsedkyně.

Je třeba poznamenat, že rezoluce má podobné rysy jako usnesení předložené k projednání Senátu demokratickým senátorem Timem Cainem, který navrhl, aby bylo Trumpovi zákonně zakázáno provádění vojenských operací proti Íránu bez souhlasu Kongresu.

„Ona (rezoluce – pozn. red.) znovu potvrzuje dávné kontrolní povinnosti Kongresu a stanoví, že pokud nebude následovat žádné další rozhodnutí Kongresu, vojenské akce administrativy vůči Íránu budou během 30 dnů zastaveny,“ uvádí tisková zpráva.

Vyostření situace v Iráku

V sobotu byl Bagdád vystaven třem raketovým útokům: střelba byla namířena na oblast, kde se nachází americké velvyslanectví, a také na reprezentativní obytnou čtvrť Al-Jadriah a vojenskou základnu Balad na severu iráckého hlavního města. Ta byla využívána americkou armádou. Nebyly hlášeny žádné ztráty na životech. Podle zpráv médií bylo zraněno minimálně pět lidí.

Vražda Sulejmáního

3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště, jehož následkem zahynul velitel jednotek Quds generál Kásim Sulejmání a dalších deset lidí včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším akcím proti Íránu po vraždě íránského generála Kásima Sulejmáního.

„Pokud bude Američanům někde hrozit nebezpečí, definovali jsme naše cíle a já jsem připraven podniknout všechna nezbytná opatření. Týká se to především Íránu,“ prohlásil Trump během svého televizního projevu.

Zároveň prezident USA označil Sulejmáního za „teroristu číslo jedna na světě“ a obvinil ho z přípravy útoků na americké diplomaty a členy armády. Prohlásil také, že Washington se údajně pokusil válku zastavit zabitím íránského generála. Trump současně zdůraznil, že Spojené státy neusilují o změnu moci v Íránu.

Íránský nejvyšší vůdce Ájatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že Írán se pomstí Spojeným státům, a ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou odpověď“ na smrt vojenského velitele.

Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.