Jiří Kobza, který mezi lety 2001 a 2004 působil jako obchodní rada na českém velvyslanectví v Teheránu, se domnívá, že ačkoli byl atentát vyvrcholením řady předešlých incidentů mezi USA a Íránem, jeho načasování je spojeno s americkými prezidentskými volbami.

„Je nutné mít vnějšího nepřítele, aby se prezident dostal do pozice mírotvorce a zachránce Američanů po celém světě. A ten nepřítel je nutný, i kdyby si ho měli vymyslet a namalovat,“ 

řekl poslanec.

Nevyhnutelná reakce

Nicméně zabití Sulejmáního může mít nedozírné následky a zásadně tak ohrozit bezpečnost, a to i v Evropě

„Sulejmání byl důležitý jako druhý nejmocnější muž v Íránu… Musíme chápat, že Írán má za sebou sedm let velmi kruté války s Irákem. V té věkové kategorii kolem šedesáti let má mnoho velice zkušených vysokých důstojníků, kteří prošli těmi sedmi lety války. A zahrávat si s těmi lidmi rozhodně není dobrý nápad,“ varoval Kobza.

Situaci přirovnal k sarajevskému atentátu, který vedl k vypuknutí 1. světové války. Nicméně Spojené státy mluví o zabití Sulejmáního jako o likvidaci nebezpečného teroristy. Ostatně, loni v dubnu Spojené státy označily Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci a americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že USA budou k Sulejmánímu přistupovat jako k vůdci teroristů. To je podle Kobzy zavádějící.

„Setkal jsem se s přirovnáním, že generál Sulejmání byl vlastně něco jako šéf Al-Káidy, Tálibánu nebo Islámského státu. To není pravda, protože šlo o státního generála legální armády, fungujícího státu, ne nějakého sdružení či spolku teroristů. A samozřejmě v momentě, kdy dojde k cílené vraždě na cizím území, jedná se o jinou ligu,“ poznamenal Kobza.

Pozastavil se i nad tím, zda se v budoucnu Washington omezí likvidacemi vojenských velitelů, nebo se budou vraždit i nepohodlní politici, či dokonce novináři.

„Jestli se začnou cíleně vraždit důstojníci armád, nastává otázka, koho budou vraždit dalšího. Budou vraždit nepohodlné novináře, budou vraždit nepohodlné politiky a navíc mimosoudní vraždy nejsou nic jiného, než skutečné vraždy se vším všudy,“ míní poslanec.

Jsou tu doma

Na rozdíl od ostatních zemí v regionu, především Iráku, Sýrie či Saúdské Arábie, má Írán velmi vysokou morálku ozbrojených sil. Útok navíc posílí legitimitu islámského režimu v zemi. „Íránci zapomenou na svoje vlastní rozbroje, vezmou samopaly a půjdou hájit Írán,“ poznamenal Kobza.

Nevyloučil ani to, že iráčtí poslanci přijmou zákon, který zakáže Američanům vojenský pobyt na území země. Spojeným státům tak nezbude nic jiného než odejít.

„Viděl bych to jako trochu kostrbaté, ale přes to všechno diplomaticky přijatelné řešení v této fázi. Určitě není řešení hnát ozbrojený konflikt na ostří nože, protože Íránská armáda – jak jsem řekl – je velmi odhodlaná, s velmi vysokou morálkou a navíc oni jsou tam doma posledních šest tisíc let a budou se bránit,“ zdůraznil.

Rovněž varoval, že atentát může vést k růstu šíitského terorismu, se kterým Evropané zatím příliš zkušeností nemají.

„A může se stát, že právě na základě vraždy generála Sulejmáního Írán skutečně – trvám na tom, že se jedná o vraždu, nikoliv cílené zabití a likvidaci teroristy, je to mimosoudní vražda, naprosto chladná, sprostá vražda - tak se může stát, že v pomstě po pomstě se probudí šíité a najednou k tomu sunnitskému terorismu, který v Evropě máme, budeme mít i ten šíitský,“ varoval Kobza.

Čeští vojáci se mají vrátit domů

Místopředseda zahraničního výboru v této souvislosti nesouhlasí s českou reakcí. Uvedl, že se čeští představitelé snaží být „turečtější, než Turci“.

Podle něj je nutné okamžitě stáhnout 40 českých vojáků ze země, dokud se situace ještě více nevyhrotí. Bude to i jasným signálem Spojeným státům, že s jejich politikou Česko nesouhlasí.

„Je nejvyšší čas, aby česká vláda stáhla čtyřicet vojáků, které máme v Iráku, dokud jsou ještě celí a dokud nedochází k vyostření konfliktu jako takového. Protože to by bylo i dostatečně silným vyjádřením, jak tuto vraždu vnímáme,“ vyzval Kobza.

Premiér Andrej Babiš (ANO) akci Washingtonu označil za odvetu. Věc se ale Severoatlantické aliance přímo netýká.

„Jednotky řízené a podporované Íránem se v uplynulých týdnech podílely na útocích na americké cíle,“ uvedl předseda vlády. „USA jsou náš spojenec v rámci NATO, ale tato záležitost se NATO přímo netýká. Doufám, že akce neprohloubí destabilizaci blízkovýchodního regionu a nebude dále eskalovat,“ dodal.

Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) označil americký letecký úder jako mimořádný krok, který nezůstane bez odezvy. Podle něj se situace v regionu nadále komplikuje a hrozí růst islámského terorismu.

„Letecké údery USA v Iráku vnímám jako mimořádný krok v komplikované situaci. O vině lidí by měly rozhodovat soudy, ale nejsem vojenský taktik. Tak jako vyvolal akci útok na základnu a ambasádu, nezůstane bez odezvy ani cílené zabití armádního důstojníka. Situace na Blízkém východě se bohužel dál komplikuje. Ohroženy jsou mj. i křehké úspěchy v boji proti Islámskému státu a mezinárodnímu terorismu jako takovému,“ napsal Petříček na Twitteru.

Jako odvetu označil americkou akci i český velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský. Mluvčí prezidenta ČR Jiří Ovčáček na svém Twitteru sdílel příspěvek amerického prezidenta Donalda Trumpa s americkou vlajkou a video, kde hájí zabití íránského generála.