Podle novin nabídli úředníci z vojenského oddělení americkému vůdci Donaldovi Trumpovi likvidaci Sulejmáního, ale považovali to za ten nejextrémnější krok a zároveň pochybovali, že se pro něj prezident USA rozhodne.

Dne 28. prosince tedy Trump místo fyzické likvidace íránského generála Kásima Sulejmaního nařídil americkému letectvu, aby dne 30. prosince zaútočilo na pozice šíitského hnutí Katáib Hizballáh v Iráku poblíž syrské hranice. Útok následně vyvolal masové protesty před americkým velvyslanectvím v Bagdádu.

Ve čtvrtek 2. ledna se ale Trump vyjádřil ve prospěch tohoto extrémního kroku, který podle článku NYT šokoval úředníky Pentagonu.

Zdroje deníku uvedly, že zpravodajské služby informovaly o hrozbě pro americké ambasády, konzuláty a vojenský personál v Sýrii, Iráku a Libanonu, protože Sulejmání nedávno navštívil své vojenské jednotky v těchto zemích a údajně plánoval „bezprostřední“ útok.

Zároveň někteří úředníci tvrdili, že přesuny generála byly samozřejmostí. Podle zpravodajské služby íránský duchovní vůdce ájatolláh Sajjid Alí Chameneí vyzval Sulejmáního, aby se vrátil do Teheránu. Duchovní vůdce totiž nesouhlasil s provedením protiamerického útoku.

Je třeba poznamenat, že mezi příznivci radikálních opatření byl například americký ministr zahraničí Mike Pompeo či tamní viceprezident Mike Pence.

Smrt íránského generála Sulejmáního v Bagdádu

V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Kuds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Podle amerického prezidenta Sulejmání připravoval útoky na americké diplomaty a členy armády. Trump dodal, že je po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního připraven na další akce proti Íránu.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.

Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.