Světem v pátek otřásla zpráva o útoku amerických dronů na velitele íránských elitních sil Quds Kásima Sulejmáního v Iráku. Premiér Andrej Babiš (ANO) se již nechal slyšet, že doufá, že situace nebude dále eskalovat. Velvyslanec Jakub Landovský v rozhovoru pro Právo prohlásil, že je situace vážná, ale je výsledkem celé řady incidentů, které se v minulém roce odehrály na Blízkém východě.

„Všichni doufáme, že nedojde k další eskalaci napětí. Situace je nicméně vážná, protože šíitské milice, které se podílely i na obležení ambasády Spojených států v Bagdádu, nejsou pod plnou kontrolou centrální vlády. Operace USA je vyvrcholením celé řady incidentů včetně útoku na saúdskoarabská ropná zařízení a omezování plavidel v Perském zálivu. Ve všech případech byla nějakým způsobem dotčena suverenita zemí v regionu,“ prohlásil velvyslanec.

Rovněž i podle Babiše odpovědnost za páteční incident nese Írán a s ním spřízněné milice v Iráku.

„Jednotky řízené a podporované Iránem se v uplynulých týdnech podílely na útocích na americké cíle. USA jsou náš spojenec v rámci NATO, ale tato záležitost se NATO přímo netýká. Doufám, že akce neprohloubí destabilizaci blízkovýchodního regionu a nebude dále eskalovat,“

prohlásil včera Babiš.

Na konci minulého roku došlo k několika raketovým útokům proti americkým základnám v Iráku. Z nich Washington obvinil iráckou šíitskou organizaci Katáib Hizballáh, jejíž vůdce Mahdí Muhandis byl zabit spolu se Sulejmáním.

V reakci na útok na své základny Spojené státy 30. prosince podnikly nálet na tábory této skupiny na hranici se Sýrií. V důsledku útoku zemřelo 25 ozbrojenců a několik desítek bylo zraněno. Tento útok vedl k násilným protestům před americkou ambasádou v Bagdádu. Washington obvinil z nepokojů Írán.

Ale i dříve došlo k několika dalším vážným incidentům. Dne 12. května došlo k útoku na čtyři komerční lodě u Spojených arabských emirátů. Později 13. června došlo k útoku na další dva tankery v Ománském zálivu. Washington z incidentů obvinil Teherán, který svou odpovědnost popírá.

O týden později 30. června íránské síly sestřelily americký dron, jenž se podle nich nacházel v íránském vzdušném prostoru. Podle Američanů se ale nacházel nad mezinárodními vodami. Trump tehdy uvažoval o vojenské odvetě, kterou ale na poslední chvíli odvolal.

Vyhrocení situace v Libyi

Landovský upozornil i na rostoucí napětí v Libyi, kde pokračují boje mezi polním maršálem Chalífou Haftarem a mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu. Turecký parlament ve čtvrtek souhlasil s vysláním armády do země, kde může pomoci silám loajálním vládě v Tripolisu. Podle Landovského Turecko „v poslední době svou politikou vybočuje z vyjetých kolejí“.

„Může to posílit migrační toky, které budou mít v případě většího konfliktu humanitární opodstatnění. Turecko stále častěji aktivně působí mimo své hranice. Začalo to v Sýrii a teď se to posouvá do východního Středomoří,“ poznamenal český velvyslanec.

Landovský si ale chválil jubilejní summit NATO v Londýně, kde se podle něj podařilo „utlumit vášně“.

„(Schůzka lídrů NATO, pozn. red.) ukázala, že aliance je schopná se adaptovat nejen na vnější dění, ale i na vývoj vztahů mezi svými členy,“ poznamenal.

Nadále ale podle něj trvá problém, kdy Turecko považuje některé kurdské organizace za teroristy, přestože sehrály významnou roli v boji proti Islámskému státu* v Sýrii.

„Kurdové byli vynikajícím spojencem, to je neoddiskutovatelný fakt. Většina evropských států na to upozorňovala. Ale v NATO nelze prosazovat záležitosti, se kterými nesouhlasí všichni členové. Když se náš spojenec rozhodne své problémy řešit individuálně, tak NATO mu v tom může jen těžko zabránit,“ uvedl.

*Teroristická organizace zakázaná v Rusku.