Svoboda je přesvědčený, že současná situace v zemi je stabilní. Česká republika je bezpečným státem s vysokou životní úrovní. Občané nemusí čelit teroristickým útokům nebo migračním vlnám.

„To znamená, že jsme země, která má být vděčná, že je v tak dobré kondici, což je dáno všemi okolnostmi, samozřejmě i činností vlády, ale tento fakt stále trvá. Česká republika nemá vážný problém, který by byl celospolečenským problémem,“ 

konstatoval Svoboda.

Minulý rok však byl i ve znamení silných protivládních protestů i vládní krize. Podle bývalého šéfa lidovců se ale nejedná o projev celospolečenského problému, nýbrž o trvající střet mezi novými hnutími a „historickými politickými stranami“. Historické strany podle něj nejsou schopny oslovit dnešního voliče, který preferuje svěží a flexibilnější politická hnutí.

„Historické politické strany stojí před otázkou, jak naložit s chováním voliče, a volič preferuje nová hnutí, protože se mu jeví jako hnutí svěží, svým způsobem atraktivní, ale nabízejí mnohem větší pružnost než historické politické strany,“ vysvětlil Svoboda. „To je u nás deklarováno jako vážný politický problém a ohrožení demokracie. Podle mne je to omyl. Nejde o ohrožení demokracie, ale zkrátka nový jev a je potřeba, aby se s ním historické politické strany byly schopny vypořádat,“ dodal.

Podle něj kampaň namířená proti premiérovi Andreji Babišovi se ukázala být pro opozici neefektivní. Voličům tak chybí pozitivní program. Lidem navíc imponuje Babišova pracovitost a výkon.

„Samozřejmě, že volby mohou ukázat něco jiného, ale je jednoznačné, že téma proti Andreji Babišovi není pro voliče určující. Protože kdyby bylo určující, museli bychom to vidět v preferencích, což nevidíme. To znamená, že chyba není ve voliči,“ míní Svoboda.

„Mimo jiné si myslím, že pro mnoho lidí, kteří volí hnutí ANO, je velmi silné a inspirující, že mají předsedu vlády a předsedu strany, o němž je známo, že pracuje stále, od rána do večera, což se musí projevit. Pracovitost je lidem vždy sympatická, lenoši nejsou populární,“ uvedl dále bývalý šéf lidovců.

Problém vidí i ve své rodné straně, kde podle něj schází dynamika. Mezi současnými kandidáty na post předsedy strany nevidí příliš velký rozdíl a mrzí ho, že tak schází názorová konkurence.

Poté, co se Pavel Bělobrádek odmítl ucházet o obhajobu předsednického postu, svou kandidaturu do čela KDU-ČSL ohlásili místopředseda strany a šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek a europoslanec Tomáš Zdechovský.

„Přeju každému z kandidátů vítězství, ale nevidím podstatný rozdíl, zda bude předsedou ten či onen z těch, co kandidují. Nevidím v tom podstatný rozdíl,“ vyjádřil se ke kandidátům Svoboda.

„KDU-ČSL je v podobné situaci jako ostatní historické politické strany a teď bude mít nové vedení. Pro mě je smutné, že zde nevidím nějakého v uvozovkách dravce, který by zespoda usiloval o to, aby byl ve vedení KDU-ČSL,“ poznamenal.

Přitom je Svoboda přesvědčen, že česká politika nepotřebuje žádnou zásadní změnu. Země má být i nadále pevnou součástí Evropské unie i NATO.

„Musíme udržet a nadále pevně zůstat součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, protože právě proto, že se všem daří dobře, mohou se s lehkostí někteří politici přičinit, abychom například rozvolňovali naše vztahy v Unii,“ uvedl.