V roce 1958 Nikita Chruščov vystoupil jako iniciátor moratoria na zkoušky jaderných zbraní. Následná jednání mezi USA, SSSR a Velkou Británií ale skončila neúspěchem kvůli tomu, že sovětská strana nebyla spokojena s požadavky partnerů. Rovněž nechtěla „rozkrývat karty“, píší německé noviny.

Die Welt také zmiňuje, že tato taktika je velmi podobná tomu, jak v současné době vystupuje lídr KLDR Kim Čong-un. Ten nejprve vystoupil s iniciativou americko-korejských jednání, poté ale z nich vystoupil, přičemž obvinil USA z toho, že mají příliš vysoké požadavky.

31. března roku 1958 SSSR navrhl myšlenku na zákaz provádění jaderných testování, připomínají noviny. V USA to chápali jako pokus o znemožnění série testování Hardtrack, které se nakonec stejně provedlo. Nehledě na to začala jednání mezi Washingtonem, Londýnem a Moskvou o zastavení jaderných testů. Trvala do roku 1961, výsledek se ovšem nedostavil. Jak píše Die Welt, příčinou se stalo to, že Chruščov, stejně jako Kim Čong-un, nechtěl příliš „rozkrývat své karty“: Nechtěl pustit na území SSSR mezinárodní inspektory a vystoupil proti umístění na území SSSR pozemních sledovacích stanic.

V roce 1961 Chruščov prohlásil, že moratorium na zastavení jaderných testů je možné zachovat pouze v případě, že bude provedeno setkání na nejvyšší úrovni. Vídeňský summit Chruščova a prezidenta USA Johna Kennedyho v červnu roku 1961 ovšem k ničemu nevedl, podobně jako summit Donalda Trumpa a Kim Čing-una ve vietnamské Hanoji v únoru 2019.

Noviny říkají, že Chruščov, stejně jako Kim Čong-un, vysvětlil neúspěch summitu vysokými požadavky americké strany. Ve výsledku SSSR obnovil v roce 1961 jaderné zkoušky. V roce 1962 americký jaderný fyzik Hans Bethe prohlásil, že během fungování moratoria sovětský jaderný průmysl pokračoval v práci na plný výkon s výhledem na to, že jaderné zkoušky budou v budoucnosti obnoveny. Podobná obvinění nedávno zněla i na adresu KLDR.

Die Welt připomíná, že po zastavení platnosti moratoria začala Kubánská krize. Ta se stala klíčovým momentem pro další události. V srpnu 1963 USA, SSSR a Velká Británie podepsaly smlouvu o zákazu jaderných zkoušek a již v říjnu tohoto roku začala platit. Noviny se táží, zdali je nyní pro USA a KLDR nezbytné ocitnout se na pokraji jaderné války, aby bylo možné dosáhnout reálného pokroku v jednání.

Nový rok bez projevu Kim Čong-una

Vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-un poprvé od doby, co stanu v čele své země, nevystoupil před národem se svým novoročním projevem. Místo svého projevu vydal brzy ráno 1. ledna zprávu o výsledcích čtyřdenního plenárního zasedání ústředního výboru Korejské strany práce. Mimo jiného uvedl, že Severní Korea bude i nadále vyvíjet strategické zbraně a nebude jednostranně dodržovat zákaz jaderných zkoušek, dokud Spojené státy neučiní opatření.