Põlluaas připomněl, že 2. února uplyne sto let od podepsání tartuské mírové smlouvy, po čemž „byla vymezena hranice mezi Ruskem a Estonskem“. Napsal, že po obnovení nezávislosti bylo Estonsko uznáno právním nástupcem státu založeného v roce 1918 „ve všech projevech včetně státní hranice“.

„Tartuská mírová smlouva je platná a dodnes se nachází v rejstříku platných mezinárodních smluv OSN,“ prohlásil parlamentní předseda.

Není to první podobný výrok estonského politika. Loni v listopadu požádal Põlluaas Moskvu, aby „vrátila“ pobaltské republice „anektovaná území“. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v komentáři k výroku předsedy estonského parlamentu prohlásil, že v Kremlu považují podobné výroky za nepřijatelné.

Podle tartuské smlouvy podepsané sovětským Ruskem a Estonskem v roce 1920 dostala pobaltská republika část Leningradské a Pskovské oblasti. V roce 1944 byla tato území navrácena RSFSR.

Moskva považuje tartuskou smlouvu za historický dokument, který nemá právní sílu. Tallinn ale tvrdí, že smlouva je platná. Odkazy na ni byly zařazeny do preambule zákona o ratifikaci rusko-estonské dohody o hranicích. Moskva to zhodnotila jako možnost budoucích územních nároků a stáhla svůj podpis pod pohraniční dohodou.

Státní duma reagovala na prohlášení předsedy estonského parlamentu

„Prohlášení předsedy estonského parlamentu o tartuské mírové smlouvě jsou v otázce rusko-estonské hranice nekorektní a nepřijatelná. Vrací Moskvu a Tallinn o 15 let dozadu do roku 2005 a podkopávají úsilí na uzavření nové pohraniční smlouvy,“ napsal předseda zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij na Twitteru.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová vyslovila politování nad tím, že Tallinn místo normalizace vztahů s Ruskem pokračuje v absurdních prohlášeních o územních nárocích v souvislosti s tartuskou mírovou smlouvou a zdůraznila, že „toto téma je jednou provždy uzavřeno. Tartuská smlouva je součástí dějin“.