Uvádí se, že polostátní energetická společnost by měla za elektrárnu dostat dvě miliardy korun. Vršanská uhelná ze současné skupiny Sev.en Energy uzavřela s ČEZ v roce 2013 dlouhodobou smlouvu ohledně dodávek uhlí do elektrárny Počerady, a to na 50 let. Součástí byly rovněž dvě opce na prodej, resp. ponechání si elektrárny.

Elektrárna zůstala majetkem ČEZ v roce 2015 po první opci, ta druhá platila do posledního dne prosince loňského roku.

„S ohledem na další kroky Evropské komise omezující stále více využívání uhlí v souvislosti s přechodem na bezemisní ekonomiku ČEZ tuto opci nevyužil,“ uvedl Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ.

Silně proti prodeji elektrárny se staví ekologové. Ti upozorňují na to, že Tykačova firma by neinvestovala do technologií, které vedou k plnění nových emisních limitů. Rovněž nejsou spokojeni s tím, že by nový majitel elektrárnu provozoval déle než ČEZ. V listopadu došlo také k akci před budovou společnosti ČEZ. Společnosti byla předána petice s více než 10 000 podpisy lidí, kteří se stavěli proti prodeji elektrárny.

Plánované změny

V říjnu proběhla tisková konference společnosti ČEZ, kde její zástupci objasnili, jaké změny se chystají do roku 2040. S nejdelším provozem počítá firma u elektrárny u Ledvic.

Ve hře byly však další dvě severočeské hnědouhelné elektrárny, a to Tušimice a Prunéřov. Dvouletý zkušební provoz nového bloku začal již před dvěma lety. Z hlediska výkonu by měl klesnout na 0,7 gigawattu z původních 6,2 gigawattu. Ředitel divize klasické energetiky ČEZ Ladislav Štěpánek dodal, že zbylé dvě elektrárny, tedy Tušimice a Průnéřov počítají s odstávkou zhruba v roce 2037.

Velké výdaje

Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ, tehdy řekl, že pořád platí, že firma bude elektrárnu Počerady provozovat do roku 2024, tudíž novému majiteli by připadla až po tomto roce. Podle energetické společnosti je elektrárna na hraně technické životnosti a výdaje na její provoz a údržbu by mohly do roku 2023 být v řádu dvou až pěti miliard korun. O sedm let později, tedy do roku 2030, by se mohly vyšplhat na devět až dvanáct miliard korun.

Podle studie vypracované hlavním analytikem  Greenpeace Global Air Pollution Unit způsobí znečištění elektrárny během roku až 111 předčasných úmrtí, a to nejen v nejbližším okolí, ale také v dalších oblastech České republiky, včetně jejích hranic.