Již 2. ledna turecký parlament má rozhodnout, zda povolí poslat vojáky země do Libye. Ministr obrany Turecka Hulusi Akar dříve sdělil, že nutné přípravy byly zahájeny.

„Vstoupí-li naši vojáci do Libye, závisí zcela na situaci v této zemi. Naše ozbrojené síly a ministerstvo obrany jsou na to připravené. Parlamentní schválení mandátu k vyslání jednotek nese politické poselství. Pokud se protistrana (pozn. maršál Chalífa Haftar) rozhodne zastavit útoky, proč bychom tam měli jít?“ sdělil Oktay v rozhovoru pro agenturu Anadolu.

Pokud však Haftar bude nadále pokračovat ve svých operacích, Turecko svá vojska pošle, sdělil politik s tím, že země má k tomu pozvání libyjské Vlády národní jednoty (GNA), která sídli v Tripolisu. 

„Stane se to dnes nebo zítra. Jestli riziko existuje dnes - to znamená dnes, jestli bude zítra - tady zítra. O tři, deset dní později - pak tři, deset dní. Mandát bude platný jeden rok a v případě potřeby, jednotky budou odeslány ve správném množství,“ dodal turecký viceprezident.

Dříve se Vláda národní jednoty obrátila na tureckou stranu s žádostí o vzdušnou, pozemní a námořní podporu. Udělala tak na pozadí útoků Haftarových jednotek na Tripolis.

Koncem listopadu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a premiér libyjské GNA Fáiz Sarrádž podepsali memorandum o spolupráci ve vojenské sféře a o vzájemném porozumění v otázce námořních zón.

Situace v Libyi

Po svržení a vraždě libyjského lídra Muammara Kaddáfího v roce 2011 Libye prakticky přestala existovat jako jednotný stát. V současné době v zemi panuje dvojvládí.

Na východě země zasedá lidem zvolený parlament a na západě v hlavním městě Tripolisu je u moci Vláda národní jednoty v čele s Fáizem Sarrádžem, která byla zformovaná za podpory OSN a EU.

Úřady ve východní části země jednají nezávisle na Tripolisu a spolupracují s Haftarovou armádou, která se od dubna pokouší dobýt Tripolis.