
„Aliance jsou v zájmu určité doby, a když zmizí, klade se otázka potřeby organizace. Myslím, že NATO klade tuto otázku po mnoho letech. Pokud se vrátíte do období 2002 – 2003, k začátku války v Iráku, krátce před tím se NATO už blížila k výbuchu. V NATO je mnoho trhlin, které se od té doby ještě prohloubily. A nejde jen o Turecko,“ řekla Kneisslová.
„Myslím, že mozková smrt je horší než prostě smrt,“ sdělila.
Kneisslová také okomentovala výroky Macrona o nutnosti spolupráce s Ruskem. Podle ní jde o pozici blízkou názorům bývalého francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. „De Gaulle se vždy díval více na Rusko než na USA… stejně jako Jacques Chirac (bývalý francouzský prezident, pozn. red.), nebyl silným zastáncem transatlantického partnerství. Oba se dívali více na Evropu, s ohledem na Rusko,“ sdělila Kneisslová.
Podle Kneisslové však Macronovému hnutí chybí jasná ideologie a politické ideje, které se formovaly během několika let.
„Mám dojem, že Macron znovu používá gaullismus, starou ideologii Charlese de Gaulla, obzvláště nyní, když jde o Rusko, protože se to líbí mnohým Francouzům. Myslím, že takto Macron žongluje ve své současné politické linii. Ale to, zda to lze skutečně realizovat a na kolik je to spolehlivé, je zcela jiná otázka,“ uvedla.
Kneisslová také promluvila o tom, že byla silně dojata projevem ruského prezidenta Vladimira Putina v německém parlamentu po teroristickém útoku 11. září 2001. Putin tehdy upozornil, že Rusko je evropským státem, ale mnoho z nejdůležitějších rozhodnutí v Evropě se přijímá bez jeho účasti. Ruský prezident vyzval vzdát se šablon studené války a zahájit rovnoprávné partnerství v rámci evropské a globální bezpečnostní architektury.
„Nikdo nebyl schopen správně reagovat na plány, nápady, které (Putin) navrhl německému parlamentu, a tím i celé Evropě. To je velmi nepříjemné, protože prezident Putin se svým projevem a svými návrhy stoupl daleko vpřed. Byl statečný, dal návrh. A tento návrh nebyl podpořen, “ vzpomíná Kneisslová.