„My jsme proti exteritoriálním sankcím, a to ne od dob včerejšího rozhodnutí, ale i ve vztahu k Íránu máme ten samý problém. Já nevidím také jinou možnost, než vedení jednání, ale provádět jednání rozhodně, o tom, že my takové praktiky nepřijímáme, že tyto exteritoriální sankce mají vliv. Budeme sledovat, jak se budou rozvíjet události okolo Severního proudu 2,“ prohlásila Merkelová během vystoupení v německém Bundestagu.

Americký Senát včera schválil obranný rozpočet o velikosti 738 miliard dolarů, který počítá se sankcemi proti Severnímu proudu 2, a také s vojenskou pomocí Ukrajině. Dokument nyní dostane na stůl americký prezident Donald Trump. Ten již prohlásil, že je připraven ho podepsat.

Berlín si myslí, že Severní proud 2 by mohl být dostaven během měsíce, což by umožnilo vyhnout se omezujícím opatřením ze strany USA.

Stavba plynovodu

Severní proud 2 počítá s položením dvou linek plynovodu od ruského pobřeží přes Baltské moře k Německu. Projde také přes teritoriální a výhradní ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska. Zprovoznění plynovodu je plánováno na rok 2020.

Proti Severnímu proudu 2 vystupuje Ukrajina, která se bojí, že přijde o svoji roli dopravce ruského plynu, ale také Polsko, Litva a Lotyšsko, země, které projekt považují za politický. Stavbu také kritizují USA, které se snaží aktivně na území Evropy prolobovat svůj zkapalněný zemní plyn (LNG).

Podporu stavby plynovodu opakovaně vyslovovala německá vláda a rakouská vláda. Trvaly na tom, že projekt upevní evropskou energetickou bezpečnost a zdůrazňovaly spolehlivost Ruska jako energetického dodavatele.

V Moskvě opakovaně prohlašovali, že Severní proud 2 je absolutně komerční a konkurenční projekt. Jak dříve říkal ruský prezident Vladimir Putin, stavba plynovodu nepředpokládá zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.