Vyhověl tak návrhu prezidentky SR Zuzany Čaputové, která vyjádřila nesouhlas s prodloužením moratoria ze 14 na 50 dní.

V platnosti tedy zůstává dosavadní systém, podle kterého začíná moratorium dva týdny před parlamentními volbami. Jeho prodloužení, které prošlo zejména hlasy c, SNS a Kotlebovců, se setkalo s kritikou opozice, nevládek i zahraničí.

Prezidentka zákon nepodepsala a obrátila se na Ústavní soud.

Čaputová se obávala, že v případě, že Ústavní soud nepozastaví účinnost ustanovení, může dojít k ovlivnění kampaně a v konečném důsledku i volebních výsledků.

Prezidentka země upozornila i na právo na informace garantované ústavou.

„Napadené ustanovení nepřípustným způsobem omezuje právo každého svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace bez cenzury a nesplňuje ústavou a úmluvou stanovené podmínky pro omezení těchto práv,“ uvádělo se v návrhu.

Rozhodnutí znamená i velký politický úspěch prezidentky Zuzany Čaputové, která novelu popřela u Ústavního soudu.

Prezidentka se na Ústavní soud obrátila ihned, jakmile novela vyšla ve sbírce zákonů. Poukázala na několik rozporů s ústavou.

Její podnět je první vážnou zkouškou nového Ústavního soudu. Šest z třinácti soudců jmenovala prezidentka jen před zhruba dvěma měsíci, část soudců jmenoval ještě Andrej Kiska, dosud byl Ústavní soud nefunkční.

Plénum Ústavního soudu zároveň přijalo návrh prezidentky k dalšímu řízení, ve kterém posoudí ústavnost právní normy.

Moratorium na předvolební průzkumy

28. října slovenská Národní rada schválila návrh koaličních poslanců Směr-SD, který prodlužuje moratorium na volební průzkumy ze 14 dní na 50 dní. Ještě předtím novelu kritizovali opoziční poslanci. Řada stran avizovala, že pokud novela začne platit, obratí se na Ústavní soud SR.

Schválení zákona podpořilo 74 poslanců, na prolomení věta prezidentky je třeba o dva hlasy více.

Parlamentní volby na Slovensku

Podle předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka osmé volby do Národní rady Slovesné republiky proběhnou 29. února. Již 5. listopadu oficiálně začala politická kampaň.

Politické strany, hnutí či koalice mají podat kandidátní listiny s maximálně 150 kandidáty nejpozději 90 dnů před volbami, což připadá na 1. prosince. Kampaň končí 48 hodin před dnem konání voleb. Vysílání politické reklamy je povoleno jen 21 dní před konáním voleb a musí skončit spolu s volební kampaní 48 hodin před volbami.