
Rozhodování zastupitelstvo začalo rozpravou, do které se zapojila i veřejnost, která byla zastoupena v hojném počtu.
„Městská část Praha 5 jim (vlasovcům) podle mě pomník dluží,“ uvedl v úvodu zasedání zastupitelstva městské části Řeporyje Pavel Novotný. Dodal také, že nestačí, aby vlasovci v Praze měli jen neoznačené masové hroby. „S vlasovci nebyly žádné konflikty, na rozdíl od rudoarmějců,“ řekl Novotný.
Novotný také zmínil, že pomník nemá připomínat výslovně generála Vlasova.
„Řeporyje chtějí vzdát hold vojákům ROA padlým během Pražského povstání,“ zdůraznil Novotný a dodal, že pomník nemá připomínat výslovně generála Vlasova nebo termín vlasovci. „Jsme si vědomi jejich předchozích zločinů,“ připomněl Novotný. Starosta také uvedl, že po událostech v posledních týdnech ten krok v budoucnu už nikdo neudělá, pokud k němu nedojde právě nyní.
Po Novotném vystoupili i obyvatelé z Řeporyjí, promluvili také občané z jiných pražských částí.
Starosta Novotný byl například kritizován zastupitelem Prahy 11 za SPD Robertem Vašíčkem nebo Žarkem Jovanovičem z Raptor TV.
„Musí zaznít A i B. Nejednalo se o srdceryvnou pomoc, byl to kalkul, kdy se chtěli (vlasovci) zachránit,“ uvedl mimo jiné Vašíček.
Stavba pomníku byla zpochybněna i dalšími občany z Řeporyjí, během večera také padl návrh na vypsání referenda, což ale starosta Novotný odmítl. Na celé zasedání se můžete podívat ve videu.
Řeporyjští také navrhují, aby byl pomník doplněn vysvětlující tabulkou, na které má být uvedeno, jak vojáci Ruské osvobozenecké armády pomohli Čechům v boji proti nacistům, mají být ale doplněny i nechvalné činy.
Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný oznámil svůj záměr postavit pomník vlasovcům. Odůvodnil svůj plán tím, že vlasovci přespali jednu noc 6. května právě v Řeporyjích. Na svém facebookovém účtu dříve uvedl, že naprosto zásadně ovlivnili průběh Pražského povstání a o osudu Prahy se fakticky rozhodlo v Řeporyjích.
Ruské velvyslanectví v Česku v reakci na to upozornilo Vládu ČR, že odhalení takové sochy by se stalo porušením závazků Prahy podle úmluvy o zločinech proti lidskosti. V souladu s chartou Norimberského procesu jsou totiž zločiny vlasovců kvalifikovány jako účast na spáchaných nacisty válečných zločinech.
Vlasovci byli sovětští občané, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do kolaborantské ozbrojené formace Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která byla vytvořena nacistickým Německem. ROA od začátku roku 1945 bojovala na straně Třetí říše, ale na konci války se zúčastnila Pražského povstání, Prahu však do kapitulace německé armády ve městě a vstupu Rudé armády opustila.
V sovětských letech bylo jméno Andreje Vlasova synonymem zrádce. Generálporučík Rudé armády Vlasov se v létě 1942 dostal do obklíčení a vzdal se do zajetí, později se stal hlavou ROA, jež válčila ve složení ozbrojených sil nacistického Německa. V souladu s verdiktem vojenského kolegia Nejvyššího soudu SSSR bylo 11 generálů ROA včetně Vlasova v roce 1946 oběšeno.