Boháček v rozhovoru pro DVTV prohlásil, že svoji aplikaci vytvořil, jelikož byl šokován z toho, že mnozí jeho vrstevníci čerpají informace pouze z jednoho zdroje.

Jeho aplikace obsahuje sedm informačních zdrojů, které jsou podle jeho názoru důvěryhodné. Jedná se o Aktuálně.cz Zdeňka Bakaly, Českou televizi, ČTK, Deník N, iRozhlas.cz, Hospodářské noviny a Reflex. Média premiéra Andreje Babiše označil ve svém vystoupení za nedůvěryhodná. Zpravodajský portál Sputnik označil za „extrém“.

Tvůrce aplikace následně prohlásil, že jeho program se učí a časem uživateli začne vybírat zprávy speciálně pro něho. Díky tomu začne pro svého uživatele de facto vytvářet informační bublinu, v níž důvěřivý uživatel aplikace následně žije.

„Ze začátku tam člověk vidí všechen obsah, který by našel na jejich webech (sedmi „důvěryhodných portálu – red.). Časem se aplikace učí pomocí strojového učení to, co vás zajímá a vybírá zprávy speciální pro vás,“ prohlásil Boháček.

Programátor následně sdělil, podle jakých kritérií zařazoval informační zdroje do své aplikace.

„Vždy se jedná o zdroje, které obecně nešíří nějaké zprávy na základě spekulací a mají ověřené zdroje. (…) Také tam nejsou žádné zdroje vlastněné žádnými politiky,“ zmínil Boháček.

Reakce odborné veřejnosti

Rozhovoru s Boháčkem si všiml politolog Petr Robejšek, který na svých sociálních sítích zmínil, že Boháčka považuje za svého „spojence“ v tažení proti mediální manipulaci.

„Považuji Matyáše za svého spojence, protože stejně jako já bojuje proti názorovému manipulovaní lidí. A proto bych ho rád vyvedl z jednoho omylu. Používá totiž definici fake news, která není úplně přesná. Podle rozhovoru na DVTV si myslí, že to jsou vědomě či nevědomě rozšiřované nesprávné informace. Ale to jenom ta menší část pravdy,“ napsal Robejšek.

Podle názoru politologa používají Boháčkem vybrané „důvěryhodné“ zdroje pojem fake news (mediální lži) v daleko širším kontextu. Pojem fake news má nálepkovat nepohodlná média, aby je lidé nečetli a nevěřili jim.

„Také oněch sedm zdrojů, které on považuje za důvěryhodné, používají pojem fake news v mnohem širším slova smyslu. Podle nich jsou fake news takové popisy a vysvětlení událostí, které nejsou v souladu s jejich vlastním světonázorem. Fake news je nálepka, na které stojí, „nečíst a nevěřit“,“ dodal politolog.

Robejšek poukázal na skutečnost, že zdroje, které mladý programátor označil za důvěryhodné, mají vlastní politické cíle a zájmy. Z toho důvodu se snaží diskreditovat ostatní slovy o mediálních lžích.

„Matyáš přehlédl, že také těch sedm informačních zdrojů, které on označuje za důvěryhodné, mají svoje vlastní zájmy. A proto se snaží cenzurovat a znehodnocovat jiné informace tím, že je označí za fake news. A v takto vydezinfikovaném veřejném prostoru mohou rozšiřovat jen svoje názory a uskutečňovat svoje cíle,“ uzavřel politolog svoji analýzu situace.

Názorově sjednocená společnost znamená diktaturu

Petr Robejšek v minulosti varoval před snahami o názorové sjednocení společnosti. Reagoval tak na neustálé připomínky některých mediálních komentátorů a umělců, kteří neustále hovoří o „rozdělené společnosti“. Zdůraznil, že „názorově sjednocená společnost už není demokracie, ale diktatura“.

„K demokracii patří rozdílné postoje stejně neoddělitelně, jako k diktatuře patří „sjednocená“ společnost,“ myslí si Petr Robejšek.