Na bezpečnostním fóru v Kalifornii se Espera dotázali, zda mají v Sýrii Spojené státy dost (vojenských, pozn. red.) sil.

„Myslím, že ano. A pokud ne, pošleme tam další síly,“ řekl Esper.

Esper zdůraznil, že Pentagon stále považuje za svou misi úplnou porážku teroristické skupiny Islámského státu*.

Pentagon o vysílání vojsk na Blízký východ

Americký ministr obrany Mark Esper dále popřel zprávy o tom, že by americké jednotky byly poslány na Blízký východ. Na fóru v Kalifornii odpovídal Esper na otázku, zda zvažuje možnost vyslat 14 000 vojáků do regionu, aby odradil Irán.

„Ne, tohle jsou nepravdivé informace, nevím, odkud pochází. Do regionu jsme poslali už 14 tisíc lidí od května, nyní neočekávám žádné velké vyslání jednotek do regionu,“ řekl Esper.

Dodal, že Pentagon neustále vyhodnocuje přítomnost v regionu a podle toho upravuje počet vojáků.

Na otázku, zda očekává Esper od Íránu nějaké agresivní kroky, ministr odpověděl, že nic takového nečeká, je ale nutné vše plánovat a připravit se.

Podle listu The Wall Street Journal s odkazem na americké úřední osoby zvažuje administrativa amerického prezidenta Trumpa vyslání 14 tisíc vojáků na Blízký východ. Dle jejich slov Trump rozhodne již v prosinci. Kromě toho dodali, že prezident je „přesvědčen o nutnosti čelit hrozbě, kterou představuje Teherán“.

USA a Írán

Dříve USA obvinily Írán z útoku na saúdskou ropnou infrastrukturu. Na několik ropných objektů Saúdské Arábie bylo zaútočeno 14. září. Po této události největší vývozce ropy snížil těžbu více než o polovinu. Jemenští povstalci Hútíové, proti nimž bojuje arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií, prohlásili, že útok provedli jejich bojovníci s pomocí dronů. USA prohlásily, že nejsou žádná svědectví toho, že útok pocházel z Jemenu, a obvinily z něho Írán. Arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií se rovněž domnívá, že do útoků je zapojen Teherán. Írán odmítá obvinění na svou adresu.

V souvislosti s útokem na ropné objekty vojenští specialisté poukazují na absolutní selhání protivzdušné obrany americké výroby, která měla napadené rafinerie ochraňovat. Ruské vedení nabídlo Saúdům možnost pořízení ruských S-300 a S-400 na záměnu amerických Patriotů.

Po útoku uvalily Spojené státy na Írán nové sankce proti bankovnímu sektoru země. Washington také prohlásil, že odešle na Blízký východ vojenský kontingent pro zachování „světového pořádku stojícího na dodržování pravidel“. Íránská strana v souvislosti s tím varovala před možnou velkou válkou a jejími důsledky pro případné agresory.

* teroristická organizace zakázana v Rusku