„Cvičení Cyber Coalition, jež se má konat 2. - 6. prosince, se zúčastní 27 z 29 zemí NATO, EU a šest partnerů aliance, zejména Japonsko, Alžírsko, Rakousko, Finsko, Irsko a Švédsko. Tyto státy zastupuje přibližně 700 odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti, technologů, vojáků a vládních úředníků a také zástupců byznysu,“ uvádí se ve zprávě.

Scénář kybernetického útoku přiblížený k realitě má za cíl těsnou koordinaci účastníků za účelem odvrácení dopadu tohoto útoku na životně důležité státní struktury a také nacvičení součinnosti expertů doma a na mezinárodní úrovni.

Estonsko je členem NATO od roku 2004. Cvičení Cyber Coalitoin tam probíhají po sedmé.

Estonské naděje na NATO

Estonský premiér Juri Ratas okomentoval výrok ministra vnitra o tom, že NATO zažívá krizi a že existuje pochybnost ohledně poskytnutí aliancí pomoci Estonsku v případě potřeby, a vyslovil jistotu, že NATO zůstává garantem bezpečnosti Estonska a ostatních pobaltských zemí.

Estonský ministr vnitra Mart Chelme totiž dříve prohlásil, že aliance zažívá krizi, a proto se nedá očekávat, že NATO zaručí v jakékoli situaci územní celistvost a nezávislost Estonska.

„Všechny plány Estonska spočívají v rozvoji našeho nezávislého obranného potenciálu a v členství v NATO. Aliance je životaschopná a funguje jak z vojenského, tak politického hlediska v Evropě a za jejími hranicemi. Dobře to znám ze schůzek s hlavami států a vlád NATO a také například z nedávné návštěvy Afghánistánu, kde v sestavě mise slouží také naši vojáci,“ napsal Ratas v úterý na Facebooku.

Premiér připomněl, že od roku 2014 střeží spojenci z NATO vzdušný prostor pobaltských zemí z letecké základny Emari u Tallinu, a od roku 2017 je v republice rozmístěn mezinárodní batalion NATO pod britským velením.

„Jsme vděčni všem našim spojencům za jejich přínos. Dnešní bezpečnost Estonska je jednoznačně zaručena,“ dodal Ratas.

Smrt mozku

Francouzský prezident Emmanuel Macron dříve v rozhovoru pro magazín The Economist prohlásil, že NATO naprosto ztratilo vnitřní koordinaci, což se dá označit za „smrt mozku“. Podle jeho mínění chybí koordinace ve strategických rozhodnutích mezi USA a ostatními partnery. Německá kancléřka Angela Merkelová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg učinili později prohlášení, že nesdílejí prudký výrok francouzského lídra ohledně „smrti mozku“ aliance.