Podle odhadů polského europoslance může snížení dosáhnout až čtvrtinu prostředků evropských fondů.

„Škrty, které navrhla Evropská komise v sedmiletém rozpočtu EU, se týkají zejména zemí střední Evropy. Navíc dochází k dalším snížením na základě svévolného a politicky motivovaného posouzení tzv. svrchovanosti zákona. V Polsku snížení činí 23 %. To je důvod k vetování, ale rozpočet vyžaduje jednomyslnost,“ napsal Saryusz-Wolski.

​„Jednání o rozpočtu EU prohlubují rozdíly mezi Východem a Západem a ukazují také rozpory ve Visegrádu v situaci, kdy je nezbytná jednota,“ uvedl Saryusz-Wolski.

​EU každoročně přijímá roční rozpočty společenství, provádějí se individuální úpravy, které nemohou překročit dohodnuté parametry sedmiletého rozpočtu (současný skončí v roce 2020).

Takový složitý plánovací program je vysvětlen skutečností, že rozpočtové příjmy Evropské unie jsou vytvářeny na základě příspěvků států EU, které se liší velikostí a musí být pečlivě dohodnuty na evropské i vnitrostátní úrovni.

Žádná inspirace

Na začátku listopadu jsme informovali o tom, že premiéři zemí Visegrádské skupiny označili návrh rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027 za nespravedlivý, protože stanovuje značné snížení finanční podpory méně rozvinutým zemí EU.

Hlavní příjemci dotací se nachází ve východní části Evropské unie. Pokud bude rozpočet přijat, tak se „bohaté státy stanou bohatšími a chudé chudšími“, zdůraznil při schůzce 16 členských států EU v Praze český premiér Andrej Babiš.

Dotace na podporu ekonomicky slabších států EU se má podle návrhu rozpočtu v následujících letech snížit o 10 %. Navíc se o 15 % sníží objemy financování v zemědělství.

„Mezi starými a novými členy Evropské unie zůstává velká ekonomická propast. Je nutné pokračovat v politice finanční podpory slabých států,“ uvedl slovenský premiér Peter Pellegrini.